Vedení města přes své proklamace zatím informuje občany o svých záměrech s kulturním domem pouze nahodile a účelově. Tady stojí za připomenutí programové prohlášení současné koalice: „Na závažná a strategická témata budeme pořádat ankety dotazující názory občanů, kulaté stoly a debaty s obyvateli města.“
Ve skutečnosti je však veřejnost z diskuse de facto vyloučena nebo jen omezeně informována, vyjma těch jednotlivců, kteří doputují na jednání zastupitelstva. O kritické připomínky se však vedení města příliš nezajímá a dál prosazuje nastolenou cestu.
Toto mimořádné číslo si svou výzvou klade za cíl to změnit a rozpoutat diskusi!
Tuto výzvu připravili:
Martin Košťál
Pavla Kusá
Jindřich Marek
Jiří Sloupenský ml.
Jan Střecha
František Teichmann
Jan Verner
Kulturní dům Lanškroun? Ano, ale jinak!
Spoluobčané, přátelé, kamarádi,
shodujeme se s názory drtivé části lanškrounských občanů, zastupitelů i radních na tom, že je potřeba zlepšit zázemí pro kulturu v našem městě. Respektujeme historické umístění kulturního domu i vůli občanů, kteří si přejí, aby vznikl přestavbou stávajícího a dlouhodobě nevyhovujícího Společenského domu.
Neztotožňujeme se však se způsobem, kterým současné vedení města na této zásadní investici pracuje. Výsledný projekt ovlivní možnosti kultury ve městě na padesát až sto let. Považujeme tedy za svou povinnost vyvolat diskusi, která by pomohla rozjetý projekt změnit nebo nahradit jiným. Zároveň deklarujeme, že nemáme nic proti Ateliéru 90, jen nechápeme, proč byla právě tato firma vedením města vybrána a proč je tak vehementně obhajována.
CO SE NÁM NELÍBÍ
Musíme konstatovat, že město zvolilo pro přípravu projektu postup, se kterým z mnoha konkrétních důvodů nesouhlasíme. Působí netransparentně a vzbuzuje pochybnosti. Veřejně předložený architektonický návrh okomentovaný panem Vlachynským považujeme za prostorově předimenzovaný, v některých místech nedomyšlený a nenavazující na zázemí v Lanškrouně. Sama studie předložená zastupitelstvu se skládá z 11 obrázků a stručného textu, který tak složitou stavbu nepopisuje dostatečně, což by mělo být u architektonické studie samozřejmostí.
Vedení města postupuje nedůvěryhodně
Pro pořádek nejprve shrňme, co nám vadí na způsobu, jak je celý projekt řízen ze strany současného vedení města. Rada města 22. 6. 2015 pověřila místostarostu Bernáška a šéfa investic Pražana, aby poptali u architekta Vlachynského studii na rekonstrukci Společenského domu a následně mu zadali její přípravu za smluvní cenu 238 tis. Kč. Toto své rozhodnutí ospravedlňuje místostarosta Bernášek referencemi o Ateliéru 90, odkud je přesně získal, však veřejnosti ani zastupitelům nikdy nesdělil. Nechápeme, proč tak významný projekt, jako je stavba kulturního domu, nevzešel z veřejné soutěže. Také nerozumíme tomu, proč vedení města nepřipravilo jasné a propracované zadání. Mimochodem, při zadávání studie Ateliéru 90 vedení města nekonzultovalo své kroky ani s městským architektem Kokešem, ani s kulturní komisí. Starosta Vetchý v srpnu 2015 shrnul pro LL zadání zhruba takto: „Požadujeme, aby se využilo vše, co se využít dá. Základní dispozice budov se měnit nebudou a celkovou částku za rekonstrukci všech tří objektů předpokládáme v relaci 100 – 120 milionů korun.“
Následně vznikla v Ateliéru 90 studie, kterou veřejnosti představil architekt Vlachynský 3. listopadu 2015. Toto setkání záhy ukázalo, že studie nemá se zadáním, tak jak ho nastínil starosta Vetchý, nic společného, neboť počítá s kompletní demolicí Společenského domu kromě vily a s výstavbou nového objektu. Architekt Vlachynský také přiznal, že zadání projektu bylo ze strany města „...velmi volné, projekt je stále živý a ne všechny parametry stavby jsou známé.“ Vedení města postupně začalo vystupovat ne jako ten, kdo hájí zájmy města, ale jako ten, kdo prosazuje návrhy Ateliéru 90 proti kritickým hlasům. Tomuto postoji nerozumíme. Vedení města má ve spolupráci s odborníky hledat nejlepší možné řešení pro občany města a to bez oponentní diskuse a kritického nahlížení nejde!
Nemáme žádné další zprávy o tom, jak byly připomínky občanů vznesené vůči předložené studii, jakož i kritické poznámky městského architekta, do studie zapracovány. Později bylo pouze řečeno, že všechny připomínky byly předány Ateliéru 90, který do projektu zanese, co uzná za vhodné.
Následný postup vedení města při prosincovém zadávání veřejné zakázky na projektovou dokumentaci „Kulturní dům Lanškroun“ pak považujeme za účelový. Byť možná formálně naplnil základní právní rámec, rozhodně nepůsobí důvěryhodně. Vedení města totiž nevyužilo investiční odbor, který podobné zakázky připravuje, a pověřilo vypsáním výběrového řízení soukromou agenturu Ing. Petra Vláška. Výzva se tak třeba vůbec neobjevila na oficiálních stránkách města.
22. prosince bylo na Profilu zadavatele zveřejněno výběrové řízení na veřejnou zakázku „Kulturní dům Lanškroun.“ Nabídky firem měly být doručeny do 7. ledna 2016 - dohromady šlo o 8 pracovních dní včetně Vánoc a Silvestra! Zároveň pan Vlášek výběr oslovených firem konzultoval se zhotovitelem studie (rozumějte Ateliérem 90 architekta Vlachynského). Na základě těchto tipů oslovil pět převážně brněnských firem včetně samotného Ateliéru 90, který de facto nominoval sám sebe. A jaký byl výsledek výběrového řízení? Kromě Ateliéru 90 se do soutěže nikdo jiný nepřihlásil. Rada města pak na základě tohoto výsledku dne 18. ledna 2016 odsouhlasila nabídku Ateliéru 90 v hodnotě 3,6 mil. Kč jako nejvhodnější.
Co nám vadí na studii architekta Vlachynského
Přestože architektonická studie, tak jak je k dispozici, neobsahuje zcela jasné technické údaje, začíná v Ateliéru 90 v těchto dnech vznikat projektová dokumentace. Z toho, co bylo prezentováno a je k dispozici od pana Vlachynského, se ukazuje, jak moc při přípravě projektu chybělo jednoznačné a pečlivě vypracované zadání ze strany zadavatele. Vadí nám, že vedení města své kroky nekonzultovalo a nekonzultuje s odbornými pracovníky města a rozhoduje se na základě vágních a nekompletních dokumentů. V tomto ohledu však nedáváme vinu Ateliéru 90. Právě a jen precizní příprava projektu a věcná diskuse dokáže připravit stavbu kulturního domu v Lanškrouně tak, aby sloužil co možná nejlépe. To se však neděje. Město pouze obhajuje své kroky a hájí záměry Ateliéru 90.
Protože k předložené studii Ateliéru 90 je třeba mít fundovaný názor, požádali jsme o vyjádření městského architekta Přemysla Kokeše, který hodnotí projekt v samostatném článku. Zároveň zveřejňujeme připomínky, které na zastupitelstvu 12. 2. 2016 přednesl Jan Střecha jako režisér divadla Škeble a potencionální uživatel kulturního domu s letitými zkušenostmi z mnoha obdobných zařízení. V závěru otiskujeme i příspěvek zastupitele Martina Košťála, ve kterém podrobně popisuje, co se mu na přípravě tak zásadní investice nelíbí.
ZÁVĚREM
Výše popsané skutečnosti nás nutí něco udělat! Chceme vyvolat diskusi a přimět zodpovědné osoby k zásadnímu přehodnocení přístupu, který k takto významné investici mají. Našim společným cílem má být architektonicky i funkčně precizní kulturní dům v Lanškrouně. Dosavadní uspěchaná rozhodnutí nesou znaky nepřipravenosti, neodbornosti a netransparentnosti. Nadneseně můžeme konstatovat, že máme pocit, jako by jedinou motivací vedení města bylo přestřihnutí pásky před komunálními volbami v roce 2018 a ne účelnost vynaložených prostředků a kvalita nového kulturního domu.
Součástí toho, co zveřejňujeme, by měl být samozřejmě i prostor, ve kterém by mělo dostatečnou možnost k vyjádření vedení města. Tento text a řada dalších skutečností evokuje však takovou řadu otázek, že to není technicky možné. A tak považujeme za jedinou správnou možnost uspořádání veřejné debaty, kde by se vedení města mohlo ke všem věcem vyjádřit a svá stanoviska vysvětlit, přesně v duchu otevřené komunikace, jak ji veřejně deklarovaly strany současné koalice.
Rozhodli jsme se proto tuto debatu svolat do sálu lanškrounského zámku na 21. března 2016 od 16. hodiny. Na tuto akci jste všichni srdečně zváni.
Tuto výzvu podporují: František Ambrož, Robin Barnet, Miloslav Beneš, Michal Blaschke, Vladislava Brejšová, Jiří Dostál, Lucie Fišerová, Petr Freudl, Jan Goláň, Bořivoj Gróf, Milan Hudec, Pavlína Janebová, Pavel Janko, František Jiras, František Joklík, Dana Joklíková, Jaromír Kárský, Michal Klimeš, Rudolf Knoll, Tomáš Knoll, Přemysl Kokeš, Jiří Kollert, Vojtech Kráčmar, Petr Korejtko, Hana Korejtková, Martin Košťál, Radek Kovář, Jiří Krejča, Pavla Kusá, Petr Kusý, Jiří Lachman, Jindřich Marek, František Mareš, Ivo Obr, Marta Obrová, Josef Pirkl, Karel Podolán, Miroslav Rychecký, Jaromír Selichar, Petr Skala, Jiří Sloupenský ml., Jan Střecha, Miroslav Svatoš, Vladislav Šembera, Milan Vašíček, Patrik Vejrek, Jan Verner, Martina Vernerová, František Teichmann, David Urbášek