„Tyhle pozemky jsem chtěl koupit od začátku, co jsem se sem přistěhoval před třiceti roky. A když jsem je v roce 2020 pořizoval, už jsem věděl, že budou jen pro přírodu“, popisuje Martin a dodává: „Věděl jsem, že tu bude moře práce a spousta dalších výdajů, samotného mě ale překvapilo, jaký život se tu v krátké době rozvinul, to jsem nečekal“.

Martinův záměr ukazuje, že přírodě někdy stačí jen trochu podat ruku a ona už se sama chopí možností. A může být dobrou inspirací v tom, že každý z nás může něco hmatatelného pro přírodu udělat. Radost mu udělalo, že se v krátké době na pozemcích vytvořil ucelený a pestrý ekosystém, který okamžitě přivábil skokany, ropuchy, čolky, ale i vzácné modrásky, chřástaly vodní, několik druhů rákosníků, pestrá společenstva mokřadních rostlin, včetně vstavače májového, ocúnu jesenního, žluťuchy žluté, ostřice trsnaté a vachty trojlisté. Na jaře mu na pozemek přilétli i velcí jeřábi popelaví. Martin si myslí, že by zde zahnízdili, ale neměli dostatek klidu.

„Sousedi mě měli za totálního blázna a někteří asi ještě mají dodnes. Hodně lidí těžko chápe, že to dělám pro radost a spekulují, co za to mám. Když jim řeknu, že tam u práce relaxuju a čistím si hlavu od zaměstnání, kroutí hlavou“, popisuje Martin svou zkušenost s reakcí okolí. Pravda ale je, že kolem chodí spousty místních a s neskrývaným zájmem pozorují, jak se tenhle kout proměnil. Na konci vegetační sezóny bylo potřeba pozemky pokosit, aby velké množství trávy nebránilo vzácným mokřadním druhům, proto sem vyrazil na pomoc i ekotým SZeŠ Lanškroun, který pomohl trávu z pozemků odklidit. Martin ale dřinu při práci na mokřadech bere čistě jako zábavu a částečně i tělocvičnu. Do budoucna chce, aby se pozemky těšily jistému stupni oficiální ochrany: „Chci z toho udělat významný krajinný prvek tak, aby nebylo možné ani v budoucnu vzít prostor přírodě a měnit jeho charakter. Už na tom pracuji s panem Dřímalem z Odboru životního prostředí v Lanškrouně. Věřím, že naše spolupráce bude úspěšná“.

Pozemek je přístupný veřejnosti. Jediné, co Martin žádá, aby se zde lidé chovali s respektem k přírodě, živočichy nerušili, netrhali vegetaci a neznečišťovali prostor.

František Teichmann, foto autor a archiv M. Břízy