Vznik obce se datuje od konce 13. století a sdílí v tomto ohledu historii podobnou okolním vesnicím i městům, která zakládal Přemysl Otakar II. V šestnáctém století za vlády Pernštejnů už byla ale obec převážně česká. Po roce 1781, kdy byl císařem Josefem II. vyhlášen toleranční patent umožňující legální existenci i dalších křesťanských vyznání, se významná část obyvatel přihlásila k českobratrské církvi. V horní části obce si postavila a v roce 1838 vysvětila samostatný kostel. Tehdy ještě bez věže, kterou mohly mít evangelické kostely až po roce 1861. I věže se čermenští občané dočkali, ale až v roce 1884. V 19. století patřila třítisícová Čermná k největším obcím oblasti, a proto se v roce 1873 stala městysem.
Samotný název Čermná je odvozen od červené barvy. V první písemné zmínce o obci z roku 1304 je Čermná zmiňovaná jako Rotenvasser, nebo latinsky Rufa Aqua (obojí se dá přeložit jako červená voda). Název obce tedy má co do činění se zbarvením místních potoků, které díky železitým příměsím hrály odstíny rumělek, karmínů a okrů.
Čermná v 19. století narážela na prudký růst obyvatel, díky vysokému počtu dětí, které se už dožívaly dospělosti. Výsledkem byly významné migrační vlny, které i v 19. století měly krom ekonomického stále také náboženský podtext a zavedly mnoho set mladých lidí třeba do severní Ameriky. Migrační vlny to nebyly zdaleka první. Už během 17. a 18. století, ještě před tolerančním patentem, uprchlo před násilnou katolizací několik stovek lidí do Německa i jiných tolerantnějších zemí. V blízkosti Berlína dokonce vznikla v roce 1737 obec Český Rixdorf (Richardova ves), kam byly vysídleny stovky čermenských občanů hlásících se k jednotě bratrské. Od roku 1920 je Rixdorf součástí městské čtvrti Berlína Neukölln, ač to do roku 1912 bylo samostatné městečko. V něm si více než 2 století udržovali češtinu i kulturní tradice potomci čermenských exulantů. Dnes již tradice zanikla, ale Spolek přátel Rixdorfu, kam patří i Horní Čermná, udržuje a posiluje česko-německou vzájemnost dodnes.
Až do roku 1934 existovala v podhůří Orlických hor pouze jedna Čermná. Po dlouhodobých neshodách v oblasti výstavby, ale i víry, se však obec rozdělila na Dolní, převážně katolickou Čermnou a Horní Čermnou, dlouhodobě se odkazující k evangelické církvi.
Novodobá historie obce po druhé světové válce má za sebou řadu významných investic. Přibývá nových bytových oblastí, investuje se do školy i zázemí pro obyvatele. Obec si dlouhodobě udržuje počet obyvatel okolo 1000. V roce 2012 byla v obci dokončena hlavní stoka kanalizace, která obec napojuje na čističku v Dolní Čermné. Současně byl v obci vybudován nový asfaltový povrch silnice a postupně i přilehlých místních komunikací. Aktuálně obec investuje do budovy občerstvení u koupaliště, které by mělo časem projít také významnou rekonstrukcí. Současně usiluje o dotaci na vybudování chodníků, které by zvýšily bezpečnost pohybu chodců. V obci funguje škola pro 1. i 2. stupeň. Obec má dva hasičské sbory, hornočermenský a nepomucký.
Starosta Horní Čermné Lukáš Lešikar
Rozhovor se starostou Horní Čermné Bc. Lukášem Lešikarem
Ve 32 letech patříte mezi nejmladší starosty regionu, v předchozích čtyřech letech jste byl místostarostou. Poprvé jste ale kandidoval už v roce 2014. Co přivede „mladého kluka“ ve 23 letech do komunální politiky?
Popravdě si ani nepamatuji, co mě k tomu vedlo. Já jsem byl vždycky aktivní u hasičů, kde jsme pořádali řadu akcí pro veřejnost. S tehdejším uskupením, které kandidovalo do zastupitelstva, jsem chtěl v této práci pro obec pokračovat. Dostal jsem hned na poprvé hodně hlasů, což mě potěšilo.
Vy jste pak následující volby už v roce 2018 vyhrál. Byla to velká odpovědnost?
Ano, bezesporu. Už když jsme skládali tehdejší kandidátku, měli jsme své ambice. Byla tu dvě uskupení, která stála tak trochu proti sobě. Lidi už asi chtěli nějakou změnu a podpořili nás. Měl jsem sice nejvíce hlasů, ale jako uskupení jsme nevyhráli. Na druhou stranu, nešli jsme proti sobě, jako třeba ve velkých městech, my si tady na žádnou velkou politiku nehrajeme. Prostě jsme se domluvili na spolupráci. Paní Motlová zůstala starostkou, já se stal místostarostou a z obou stran jsme sestavili radu.
V posledních volbách byla Čermenským k dispozici jen jedna kandidátka. Znamená to, že v obci de-facto existuje jen společenství lidí, kteří se dokáží domluvit, a v obci není tenze, která by vytvářela opoziční názorový tábor, nebo je to důsledkem nezájmu lidí o veřejnou službu?
Já si myslím, že je to ten druhý případ. Lidé se dnes nemají zájem podílet na politice. V posledních volbách byl dost problém sehnat i těch patnáct lidí do jedné kandidátky. Mluvili jsme se spoustou lidí, které jsme považovali za vhodné a zajímavé kandidáty do zastupitelstva, ale odmítli nás. Myslím, že se trochu báli veřejné funkce. Pokud do voleb jde pouze jedna strana, je celé volení trochu „o ničem“ a rozhoduje pouze kroužkování jednotlivých kandidátů. To ale proběhlo celkem pečlivě a ukázalo to, že někteří lidé měli podporu větší než jiní.
Za sebe musím říci, že navazujeme na předchozí zastupitelstvo a mám ze současného týmu opravdu dobrý pocit. A to nejen ze zastupitelstva, ale i z lidí z úřadu. Ti lidé opravdu chtějí pro obec pracovat a pracují. Pokračujeme v započatých projektech a připravují se další.
Snad se nepletu, ale jste vystudovaný stavař. To je tuším velkou výhodou pro starostu, když se vyzná právě v tomto oboru.
Je to určitě velká výhoda. Vystudoval jsem Střední průmyslovou školu v Letohradě a pak jsem pokračoval v Brně na Vysokém učení technickém, kde mám bakaláře z managementu ve stavebnictví. V rámci studia jsme měli předměty jako zákon o zadávání veřejných zakázek, občanský zákoník, stavební zákon, zákon o oceňování nemovitostí, správní řád a další věci, díky kterým mám slušné zázemí pro svou práci. Opravdu hodně moc mi škola dala pro práci starosty.
Starostové malých obcí se musí ze všeho nejvíce obrnit trpělivostí, protože od přípravy k realizaci stavby může být více než jedno volební období. V případě Horní Čermné se třeba připravuje mimořádně důležitý chodník mezi horním Konzumem a obecním úřadem už šest let. Není to poněkud frustrující?
Obávám se, že to trvá ještě déle. Ano je to frustrující, protože většina věcí se připravuje dlouhodobě, ale lidé v obci to nevidí. I když o tom píšu, je to nezajímavé. Dokud se to nestaví a lidé si to reálně neprohlédnou, tak to nefunguje. Projektová dokumentace se na tento vámi zmiňovaný chodník začala připravovat už v roce 2017. Chvilku zabral projekt, pár měsíců se to schvalovalo na úřadech, hodně času stálo vypořádání majetkových vztahů, to bylo v tomto případě hodně těžké, ale zvládlo se to. Pak se žádalo o dotaci na státním fondu dopravní infrastruktury. Tam jsme na poprvé bohužel neuspěli, napodruhé byl náš projekt doporučen ke schválení, ale fond neměl dostatek finančních prostředků. Takže do třetice žádáme na IROP (Integrovaný regionální operační program) z programu bezpečnosti a zhruba v červenci budeme vědět, jak jsme dopadli. Když peníze dostaneme, mohlo by se dílo začít realizovat příští rok, což by bylo super, protože chodníky jsou i vzhledem k dopravní situaci v obci mimořádně důležité.
Vím, že obec před časem uvažovala o zřízení radaru, který by monitoroval rychlost řidičů při průjezdu obcí. Monitoring tehdy ukázal, že rychlost nedodržuje naprostá většina řidičů. Pak projekt padl z důvodu negativního stanoviska policie. Vysvětlete mi, v čem byl problém?
Ten projekt byl složitý. Horní Čermná měla investovat instalaci radaru v ceně cca 2 mil. Kč a Lanškroun měl mít na starost výběr pokut. To se projednat podařilo, ale problémem se ukázala „třicítka“ v zatáčce u truhlárny. Původně to dopravní inspektorát nechtěl vůbec povolit a chtěl měření rozdělit na dva úseky. My chtěli měřit i Nepomuky, ale inspektorát s tím nesouhlasil. Nařídil, aby se měřilo jen tam, kde je dostatečná hustota zástavby. Nakonec se s policií domluvilo, že se bude měřit jeden úsek v obci i včetně třicítky. S tím, že jde o úsek s pozitivní diskriminací, která sníží riziko pokuty lidem, kteří padesátku překročí. Bohužel při posuzování projektu na krajském úřadu došlo k názoru, že třicítka by mohla být z hlediska právního výkladu obrovský problém a vybírání pokut by nemuselo být legitimní. Já osobně si to nemyslím, ale právníci to vidí jinak. Na tom se to celé zadrhlo.
Řešením by bylo zrušení třicítky v té inkriminované zatáčce, ale to by bylo nutné vykácet cca třicet stromů pro zlepšení výhledu na protijedoucí auta. Stromy jsou ale soukromého majitele a jde tedy o velmi citlivé téma. Takže uvidíme.
Ta silniční šikana s třicítkou v zatáčce už nepříjemně vypekla nejednoho řidiče, jaký byl důvod tohoto omezení?
Hlavní důvody jsou dva, jednak aby se nepřetěžovala část směřující k potoku a pak to byl už zmíněný rozhled. Ten není pro kamiony dostatečný a mohlo zde docházet k nebezpečným situacím. Udělalo se to na základě řešení navrženém dopravním inspektorátem, ale teď od toho všichni dávají ruce pryč. A to včetně Správy údržby silnic, pro kterou je péče o tento úsek značně problematická. Retardéry totiž brání vyhrnování sněhu. My v obci jsme za to, aby se to zrušilo. Existuje studie zatrubnění potoka, která by vše vyřešila. Ale náklady už se tehdy pohybovaly v řádu deseti mil. Kč. Nakonec bohužel zůstalo jen u studie.
Aktuálně je připravená a bude se realizovat jedna z prvních etap realizace chodníků v obci. V Nepomukách se tak vyřeší pohyb chodců u křižovatky a současně se vybudují i dvě nové autobusové zastávky. I toto je projekt z IROPU?
Ano v podstatě je to tak, ale jde to přes MAS Orlicko (místní akční skupina). Cca 95% způsobilých výdajů zaplatí dotace. Zatím to vypadá, že alokace nebyla vyčerpaná a peníze dostaneme, ale my chceme začít ještě před konečným rozhodnutím, protože peníze na to v rozpočtu máme. K vyúčtování by pak došlo na konci tohoto, nebo v příštím roce. Žádost je podaná a to, jestli nám ji schválí, se dozvíme v září. Projekt je s MAS prokonzultovaný a už víme, že po formální stránce je žádost v pořádku.
Je možné, že časem chodník propojí také Nepomuky s horním Konzumem?
Krom toho chodníku v Nepomukách máme další 4 velké etapy výstavby chodníků. Úsek od Nepomuk k hornímu Konzumu nese označení 4. etapa. Projektová dokumentace je víceméně hotová, většina úřadů už se vyjádřila, máme souhlas od policie a musíme zajistit majetkové vypořádání, protože na několika místech dojde k záboru soukromých pozemků. Třetí etapa, která vede od Krčmy k Dolní Čermné, je zhruba ve stejné fázi jako čtvrtá. Další dvě etapy jsou ve středu Čermné. Jedna vede okolo Krčmy ke školce a měla by končit přechodem pro chodce. Druhá směřuje od školky až ke hřišti nad školou. V obou případech chceme zažádat o dotaci. Jen na chodník „obecní úřad - horní Konzum“, který je projekčně připraven, potřebujeme 24 mil. Kč, protože součástí je i odvodnění chodníku dešťovou kanalizací a výměna osvětlení. Na to nemáme, takže bez dotací to nelze realizovat.
Obec chystá také přístavbu školy s rekonstrukcí školní zahrady a ráda by investovala do budovy obecního úřadu. Představte nám tyto investiční záměry.
Hlavní důvod přístavby ve škole je bezbariérovost. Vznikne bezbariérový vstup, schodiště a výtah do všech tří pater školy. Současně přibude přístavba, kam se přesune kancelář účetní a jeden kabinet. V podkroví vznikne relaxační zóna s knihovnou. Ze staré knihovny se vybuduje učebna jazyků. Současně se s přístavbou oddělí také vstup veřejnosti do tělocvičny od vstupu žáků.
Zahrada školy by měla mít vzdělávací charakter. Vznikne něco jako arboretum a hmatové chodníky s dětským hřištěm pro menší děti. Součástí bude i přístřešek pro výuku. U multifunkčního hřiště se vybuduje zázemí v podobě toalet a prodejního kiosku. Nad hřiště plánujeme umístit malé parkoviště a workoutové cvičební prvky obklopí dopravní hřiště.
V případě budovy obecního úřadu se až tak moc věcí nezmění, jen ze dvou bytů se vytvoří tři, vymění se okna a budova se zateplí. Mírně se upraví i dispozice budovy. Zrekonstruuje se zasedací místnost a celé druhé patro bude sloužit obecnímu úřadu. Z bývalé zubní ordinace vznikne nová ordinace praktického lékaře. Všechny tři patra budou propojené bezbariérovým výtahem. Venku se upraví parkoviště pro auta a vybudujeme zde i přípravu na nabíjecí stanici pro elektroautomobily.
Vizualizace přístavby školy
Řada obcí dnes investuje také do „zelené“ energetické infrastruktury, například fotovoltaiky, která snižuje obcím výdaje za energie. Uvažuje i rada obce Horní Čermná o podobných projektech?
Uvažujeme o tom. Z vlády jde návrh zákona na komunitní energetiku, ve který doufáme, protože by to pro nás bylo velmi výhodné. Z velké střechy sokolovny by se dala dodávat elektřina do školní kuchyně, kde by se využila na vaření. V rámci DSO Mikroregionu Severo-Lanškrounsko máme zažádáno o dotaci na energetický management a příští týden bude sjednaná firma zjišťovat tepelné ztráty budov, náklady na vytápění i možnosti investic. Od toho se odpíchneme a budeme vše řešit dál. Bezhlavě bez podkladů to dělat nechceme.
Aktuálně finišuje stavba restaurace u koupaliště. Původně se mělo otevírat 1. července. Vypadá to zatím tak, že se termín nestihne.
Termín se nestihne, protože realizační firma má velké zpoždění. Ale chceme, aby se během prázdnin otevřelo, a je to také dost pravděpodobné. Celý projekt vznikl po volbách v roce 2018. Tehdy obě strany měly v plánech něco s koupalištěm udělat. Dlouhodobě se o tom mluvilo, ale nic se pro to neudělalo. Poslední nějaké smělejší plány pocházely z roku 1986. Od té doby se s areálem nic moc neudělalo a chátral. Proto vznikl celkem velkolepý projekt. První, čím se mělo začít, byl projekt zázemí. Na začátku se počítalo s tím, že půjde jen o sezónní hospůdku, ale během povolovacího procesu přišel covid a zavřela se hospoda v centru obce. Proto jsme projekt upravili tak, aby se provozní doba restaurace prodloužila od jara do podzimu. Bylo by super, kdyby nezůstalo jen u budovy a areál se dál rozvíjel. Loni jsme dostali příslib dotace od NSA (Národní sportovní agentura) a letos v červenci by měla začít výstavba dvou volejbalových kurtů, beachvolejbalového a klasického antukového.
Vizualizace projektu koupaliště a jeho zázemí
Už se podařilo získat nějakého provozovatele?
Už za sebou máme několik kol výběrových řízení, při kterých se částka za pronájem postupně snižovala. Teď naposled měl částku navrhnout sám provozovatel. Jeden zájemce se přihlásil, ale nabídku jsme museli z důvodu nevhodné otevírací doby zamítnout. Proto jsme se rozhodli, že budeme restauraci provozovat sami, jako obec. Probíhá jednání s dodavateli a odborníky na ekonomiku a provoz a naším cílem je ještě v této sezóně otevřít.
Zásadní otázkou pro místní i široké okolí bude jistě rekonstrukce koupaliště jako takového. Obec má již zpracovanou studii. Jak daleko je realizace a bude možné se i letos alespoň trochu v nádrži koupat?
Každoročně obec s hasiči koupaliště vyčistili a napustili. Firma má ale velký skluz, a tak musíme čekat, až pracovníci dokončí sjednané dílo. V současné době se uvidí, jak to celé dopadne, protože koupaliště se napouští vodou z potoka a léta jsou dost suchá. Bude tedy otázkou, jestli se to letos stihne a bude dost vody. Napouštět vodou z vodovodního řádu je finančně velmi náročné, některé roky jsme to udělali, ale pro letošek to nechci slibovat.
Do budoucna máme studii i na rekonstrukci bazénu a jeho zmenšení na cca 1/3 – 1/4. Ale i tak by měl být stále dostatečně velký a náklady na provoz jsou spočítané na cca 1 mil. Kč ročně. To je strašně vysoká částka. Uvidíme, jak to bude. Na bazén máme jen územní rozhodnutí, ale zatím ne stavební povolení. Chceme proto do plánu ještě sáhnout a do areálu doplnit další zázemí. Plánujeme třeba chatky na krátké pronájmy, zázemí pro kurty a další věci. Samotný bazén by vyšel na cca 30 mil. Kč, což nemáme a současně jsou dotace do těchto věcí značně problematické. Ale možná se nějaké dotace rýsují z ministerstva financí v rámci výzvy na opravy a obnovu obecních koupališť. Tak uvidíme, jak to dopadne. Musíme ale projekt doladit do fáze stavebního povolení.
Jakou technologii koupání v bazénu plánujete?
Bude to klasické koupaliště s chemicky upravenou vodou. Zvažovali jsme i biotopovou koncepci, ale nemáme dost vhodných pozemků.
Většinu obcí v posledních letech „straší“ odpady, to se nevyhýbá ani Čermné. Vím, že díky čipování už teď máte přehled o každé popelnici a následně i o tom, jak lidé třídí. To může být bič na chronické netřídiče. Jak moc zajímavá data máte díky tomuto systému?
Letos ten systém testujeme a zjišťujeme, jak to celé funguje. Z dat je dobře patrné, že některé domácnosti opravdu pečlivě třídí a vyhodí jen desítky kilogramů odpadů za rok. Lidé, kteří topí uhlím, plní popelnice o poznání víc a těm se to v budoucnu prodraží, protože popel je celkem těžký. Ale jsou i domácnosti, které za pět měsíců vyhodí bezmála tunu. Což je poměrně hodně, protože státní limit říká, že na jednu osobu by se nemělo vyhodit více než 180 kg za rok. I z toho důvodu teď vidím, že to bude systém nejspravedlivější, protože co si kdo vyhodí, to si taky zaplatí. Před tím jsme měli systém, kde lidé dostali slevu podle toho, kolik toho vytřídí. Plast a papír bohužel neudělají dostatek váhy, aby se třídilo tak, jak po nás stát požaduje. Ze zkušeností se ukazuje, že nejtěžší podíl na směsných odpadech má bioodpad, ten tvoří až polovinu hmotnosti popelnice. Přitom se dá bioodpad vytřídit a celkem snadno znovu využít. Bioodpady se díky kontejnerům ve vesnici částečně daří řešit a čísla máme poměrně pěkná, ale z dlouhodobého hlediska to nestačí. Aktuálně ještě zvažujeme a propočítáváme, jestli nepřidat svozovou nádobu hnědou na bioodpad, ale zdá se mi to na vesnici, kde může mít každý svůj kompost dost zvláštní. Bylo by prostě fajn, kdyby lidé doma na zahradě kompostovali. To by nám všem pomohlo.
Pohled na Horní Čermnou od Mariánské hory
Má obec nějaký systém osvěty, který by motivoval lidi k separaci odpadů?
Ve škole se tomuto tématu věnují docela pečlivě už od mala. Jeden ze zastupitelů je současně i zástupce ředitele ve škole a popsal, jak mají tohle vzdělávání promyšlené. Hodně se tomuto tématu věnujeme také v obecních novinách.
Horní Čermná je členem s DSO Mikroregion Severo-Lanškrounsko. Starosta Horního Třešňovce si spolupráci s organizací náramně pochvaloval. Máte i vy stejnou pozitivní zkušenost?
Aktuálně je tam 12 obcí. Se starosty se pravidelně setkáváme a je super, že to funguje i mezi školami. Máme také společného dodavatele IT služeb, který může řešit obdobné problémy pro všechny obce najednou. Spolupráce nám pomáhá s přípravou výběrových řízení. Když něco nevíme na obci, tak zavoláme paní Bártlové (manažerka DSO Mikroregionu Severo-Lanškrounsko poz. red.), která má své konexe na kraji i na ministerstvech a díky tomu nám dokáže velmi efektivně pomoci a poradit. DSO Mikroregion Severo-Lanškrounsko je celorepublikově dost vážený, protože funguje v celé zemi asi nejlépe.
Čím to je?
Je to především díky personálnímu obsazení. Lenka Bártlová je workoholik a pracuje v podstatě pořád. Dáno je to i díky nadstandardní spolupráci starostů.
Jako starosty Horní Čermné se vás nemohu nezeptat na rivalitu mezi Horní a Dolní Čermnou. Je už to dnes jen úsměvná součást historie, která je cítit jen ve sportu, třeba na fotbale?
Tím, že my oficiálně fotbalisty nemáme a Dolní Čermná ano, to cítit není. (smích) Ale mezi hasiči takové jemné „kočkování“ ještě znát je. To samé je ale mezi hasiči z Horní Čermné a Nepomuk. Jde ale o přátelské vztahy a o nějaké rivalitě nemůže být řeč.
Horní Čermná má i nepomuckého starostu. Stěžovat si ale, předpokládám, nemůže, když si ho sama zvolila?
(Smích) Přesně jak říkáte. Ale i předchozí vedení obce starostka Hanka Motlová a starosta Petr Šilar pocházeli z Nepomuk.
Už před 40 lety vznikl v Německu spolek přátel Rixdorfu, což byla česká exulantská obec na území Německa. Tam se z důvodu pronásledování uchýlila významná část čermenských občanů v éře náboženského pronásledování protestanských církví v době pobělohorské. Jak se stala Horní Čermná součástí tohoto spolku a co všechno spolupráce dnes představuje?
Přímý potomek exulantů z Horní Čermné Manfred Motel společně s farářem jednoty bratrské začali organizovat spolupráci s občany Horní Čermné. Završilo se to podpisem partnerské smlouvy v roce 1989 mezi Neuköllnem a městem Ústí nad Orlicí. Jak se do toho zamotalo Ústí nad Orlicí, nám není dodnes jasné. Po sametové revoluci již nic nebránilo vzájemným návštěvám. Teď nedávno tu byla delegace z Neuköllnu, nejprve navštívili Ústí nad Orlicí, kde probíhalo Město v pohybu, v neděli byli u nás v kostele, prošli se přes rozhlednu Mariánka na bídu k lípě, kterou zde zasadili v roce 2014, a následoval oběd v Dolní Čermné. Na německé straně spolek oficiálně funguje už dlouho. Na české straně vznikl v roce 2016 Spolek přátel Rixdorfu, jehož je obec členem. V roce 2018 se náš spolek aktivně zúčastnil českých vánočních trhů v Berlíně, přímo v české vesnici.
Obec má kontakty ještě s německým Edertalem, tam je družba ještě propracovanější. Pravidelně se navštěvujeme a spolupracujeme na úrovni obcí, dobrovolných hasičů a škol. Spolupráce se sborem dobrovolných hasičů Horní Čermná započala v 90. letech, oficiální partnerskou smlouvu mezi obcemi jsme podepsali v roce 2005. Dochází k výměnným pobytům mladých hasičů, jeden rok jedou oni k nám, další my k nim. Spolupráce je živá i v rámci škol, kdy naše děti stráví několik dní v německých rodinách a obráceně. To už také trvá pár let. Významné je, že spolupráce je podporována Česko-německým fondem budoucnosti, který nám pomáhá s financováním.
Řada obcí dnes investuje do rozvojových lokalit, kde nabízí zasíťované parcely na individuální výstavbu. Jinde se staví i startovací byty, nebo penziony pro seniory. Má zastupitelstvo i v tomto ohledu nějaké zajímavé plány?
V současnosti máme jediný pozemek, který bude na podzim k prodeji. To je v lokalitě pod Stežníkem. Další výstavba by byla potřeba, ale obec nevlastní žádné větší pozemky, kde by se dalo stavět. Chceme s vlastníky jednat a časem lokality pro individuální výstavbu připravit, protože je to provázané se vším, se školkou i školou, které nebudou bez dětí dobře fungovat. Nám pomáhá, že do školy dojíždí děti z Bystřece na druhý stupeň. Dnes už je to tak, že jich je více než těch čermenských a to nepovažujeme za dobré. Potřebujeme tedy pozemky získat a stavět. Jsme rádi i za to, že se sem budou stěhovat lidé odjinud a opraví starší nemovitosti. Obec je živý organismus, který potřebuje mladé a děti, jinak nefunguje dobře. Jinak se neudrží kroužky, služby ani dopravní obslužnost. Věříme ale tomu, že lidé zde budou chtít bydlet i bez přímé podpory obce, když bude mít co nabídnout, třeba z hlediska koupání, sportovního zázemí, bezpečnosti a hezkého zázemí pro děti.
František Teichmann, foto autor a archiv obce HČ.