O výstavbě nového závodu uvažuje společnost Soma už několik let. Není to v dnešní turbulentní době příliš riskantní investice?

Pavla: My nemáme jiné východisko. O větších montážních prostorech přemýšlíme už pět let. Abychom nestagnovali a mohli se rozvíjet, potřebujeme nové haly. Výstavba nového závodu na zelené louce je jediné řešení, které by nám umožnilo dál plynule vyrábět a současně získat perspektivu do budoucna.

Čím to, že se dnes tak úspěšně rozvíjí obalové materiály?

Obalový průmysl roste, jak se vyvíjí globalizace za posledních 15 let. Obecná pravda je, že když mají lidé hlouběji do kapes, více se vaří doma, což je spojeno s transportem a balením potravin, kde se segment flexotisku rozvíjí velmi intenzivně. Námi vyráběná technologie flexotisku je rovněž považována za ekologicky příznivou, protože stačí mnohem méně barvy na potisk. Významné také je, že se dají používat ekologické, vodou ředitelné barvy a lze tisknout i na velmi tenké fólie, čímž se šetří spotřeba materiálu. I proto celosvětově flexotisk roste a tento trend bude pokračovat.

 

„Flexotisk má na růstu obalových technologií klíčový podíl, protože je ekologičtější a levnější verzí“.

 

V současných podmínkách by se už Soma nemohla rozvíjet?

Pavla: V životním cyklu každé firmy jsou období, kdy se buď chytnete rostoucí poptávky po Vašich výrobcích, nebo tu šanci promarníte. Pokud není firma schopná reagovat, zákazníci se přeorientují na toho, kdo to umí.

Honza:  Není to jen o počtu strojů, které vyvineme, vyrobíme a prodáme. Stále častěji stroje „šijeme na míru“ zákazníkům. Vyladění stroje na přání zákazníka představuje složitější a časově náročnější proces.

 

„Stále častěji stroje „šijeme na míru“ zákazníkům“.

 

Znamená to pro Somu, že zákazník za tyto služby akceptuje vyšší cenu a vám to přináší lepší zisk?

Pavla. Ano, to je obecný trend, ale konkurence je velká i v tomto segmentu.

 

Na druhou stranu existuje něco jako optimální velikost firmy?

Pavla: Optimální je, když firma dobře vydělává na to, aby měla na obnovu, dokázala investovat do růstových projektů a mohla si dovolit růst mezd.  I my musíme pracovat na strategii růstu. Aktuálně se pohybujeme na počtu 19 až 22 strojů za rok a chceme se dostat ke 30 strojům ročně.

Soma byla a bude postavená na vývoji. V oddělení Honzy musí být neskutečně šikovní chlapi, abychom si udrželi pozici na trhu. To oni musí přicházet s novinkami, které zajištují, že nás zákazníci chtějí. Jsou to nejnáročnější profese, ale taky nejhůře zajistitelné a zároveň nejdražší.

Honza: Za mě se těžko říká, co je optimální velikost firmy. Jako důležitější vnímám optimální vybalancování jednotlivých oddělení firmy. Aktuálně se nám děje to, že máme díky obchodnímu oddělení daleko větší potenciál, než jsme schopni zajistit výrobní a vývojovou kapacitou.

Pavla: Nejde ale jen o výrobní prostory, bavíme se i o narůstající potřebě kvalifikovaných pracovníků.  Všude teď uvidíš nabídky na pozici strojních mechaniků, elektromechaniků, ale intenzivně hledáme i elektrokonstruktéry a softwarové programátory PLC.  Je totiž čím dál tím složitější tyto pozice najít a přesvědčit lidi, aby šli žít a pracovat k nám do Lanškrouna. Optimální je, když se ve výrobě profese dědí z táty na syna, pak je všechno mnohem snazší.

 

„Optimální je, když se profese dědí z táty na syna“.

 

Rozšíří nový objekt Somy jen výrobní kapacitu nebo se do nových prostor může přestěhovat kompletní výroba?

Honza: Projekt je od začátku koncipovaný nejen na rozšíření montáže, ale v dlouhodobém plánu jde o přesunutí celého závodu včetně výroby. Není to ale otázka nejbližších 5 let.

Pavla: Nejbližší fáze představuje výstavbu dvou montážních hal. Chceme tam převést také naše skladové hospodářství z externích lokalit. Klempírna se svařovnou se ze staré Pakovky vrátí do hlavního závodu. Celkem tam může být šest hal plus nová administrativa pro výrobní závod.

Jak se takhle velký projekt financuje?

Pavla: Soma všechny projekty financovala z vlastních peněz, respektive si sáhla na projektovou podporu až ve chvíli, kdy bylo zřejmé, že na to má dostatečně vyděláno. Získali jsme na stavbu také investiční pobídku. To není dotace, kdy firma dostane určitá procenta z investice jako příspěvek. My se zavazujeme k výstavbě, k navýšení pracovních míst a řadě dalších věcí a až v okamžiku, kdy budeme vydělávat, se nám sníží daňový základ. Až tehdy se peníze začnou vracet.

Umožní výstavba nového závodu Somy také rozšíření nabídky strojů a vývoj zcela nových?

Honza: Určitě ano. Ve všech modelových řadách flexotisků, řezaček i laminátorů nezabíráme celou škálu toho, co lze na trhu najít. To se týká třeba technologie hlubotisku, ve které jsme zahájili vývoj zcela nové hlubotiskové jednotky vázané na flexotisk.

Je jasný i termín, kdy má první fáze výstavby montážních hal začít?

Pavla: Ten je už dlouho daný. Začít se musí nejpozději v červenci tak, aby se v únoru 2022 mohla výroba začít stěhovat. To vyplývá i ze situace, kdy je naše výrobní kapacita pro rok 2021 prakticky vyčerpaná. Proto chceme mít už od příštího roku naše výrobní možnosti navýšené.

Máte nápad, jak by se v případě přestěhování kompletní výroby, dal využít současný závod Somy?

Pavla: Čas ukáže, jak to dopadne se současným výrobním závodem. To, co nás tíží, a co nám třeba chybí, je vysloveně laboratoř pro konstrukci, kde si na celých řadách strojů konstruktéři testují své záměry. I takový užitek může jednou tento prostor mít. Dokážu si ale představit, že se současný závod civilně začlení do města a budou tam stát bytové domy.

O kolik zaměstnanců by se mohla firma v průběhu nejbližších let rozrůst?

Pavla: To dokážeme celkem dobře předvídat v souvislosti s nárůstem výroby. Pokud chceme časem vyrábět třicet strojů ročně, budeme k tomu potřebovat v horizontu nejbližších let navýšit jen výrobní kapacity montáže a obrobny v řádu několika desítek nových pozic.

Honza:. Jenom za můj technický úsek je nárůst o jedenáct lidí. Ve výrobě je pak předpokládaný nábor okolo 40 zaměstnanců. 

Plánujete v souvislosti s potřebou nových zaměstnanců také iniciovat urychlení bytové výstavby v Lanškrouně nebo budete dokonce sami investovat do vlastního bytového projektu?

Honza: Tohle je docela aktuální záležitost. Máme tu k dispozici pozemek, kde se plánuje projekt menšího bytového domu tak, jak to řešila třeba firma Komfi.

 

Montážní hala bude po celé délce do výšky 3 metrů prosklená a každý bude moci zvenku pozorovat montáž strojů

 

V následujícím rozhovoru si představíme stavbu s jejím autorem architektem Přemyslem Kokešem, který chce výrobu strojů prostřednictvím prosklení zpřístupnit veřejnosti.

 Architekt Přemysl Kokeš

Soma Globe získala v roce 2015 titul stavba roku Pardubického kraje. Bude mít i nový závod takové ambice?

Chce se mi trochu říci ne, abych nepřepálil očekávání, ale správně bych chtěl říci malé ano. Protože jde o lapidární a především funkční kostku, která má sloužit k montáži, a moc se toho tam vymyslet nedá. Ale je tam i administrativní a vstupní část, která dá stavbě tvář směrem k městu. Měla by se projevit jako jednoduchá, šperkařsky pojatá socha. Některé konstrukční prvky jsou tam proto drobně nadbytečné, ale vyváří konstruktérskou náladu u vstupu. Co je ale rozhodně jiné oproti ostatním montážním halám, je část přikloněná k silnici přímo proti Pekařství Sázava. Po celé délce 120 metrů bude do výšky 3 metrů prosklená. Každý, kdo půjde okolo, bude moci pozorovat probíhající montáž strojů. A čím kratší bude den, tím více toho uvidíme.

 

„Montážní hala bude po celé délce do výšky 3 metrů prosklená a každý bude moci zvenku pozorovat montáž strojů“.

 

To bude, myslím, atraktivní pro ty, kdo budou procházet, protože uvidí, jak firma žije. Zároveň je to prohloubení pohledu do prostor i konstrukcí stavby, kam se obyčejně člověk nepodívá.

Je pro tebe práce komplikovanější v tom, že budov tam má časem vzniknout více?

Je fajn od začátku počítat s rozvojem, ať už to bude za rok nebo za sto let. V projektu je plánovaná jedna výhradně administrativní budova, která zatím není vidět, ale časem by měla být představená ještě před montážní halu. V budoucnu by mohla akcentovat výhled z ulice Dukelských hrdinů svou mírně vysokou věžovitou podobou a vytvářet určitou dominantu. 

Nová Soma bude vznikat v okrajové části města, kde už začíná spíše venkovský až zemědělský charakter krajiny. Jak si s tímhle aspektem projekt poradí?

Průmyslová zóna může totiž být místem pro život přívětivým a může být součástí města. Nemusí být vystrčená na okraj. Usilujeme o to, aby i vegetací a prvním plánem souzněla s přírodou okolo. Stejně jako Soma Globe bude i tento prostor bez plotu. Vznikne tak krajina, ve které stojí budovy. Touhle formou se bude utvářet i zahrada okolo.

Měl bys nějaký nápad, jak využít stávající závod Somy, pokud by jednou ztratila svůj výrobní účel?

Kdysi jsem na tohle místo dělal studii, která měla poutavou bytovou architekturu doplněnou o zahrady. Nabízí se ale otázka, jak jinak využít stávající haly a jestli by se na místo jejich demolice nenašel nějaký smysluplný nápad. Lanškrounu by tady třeba slušel krytý bazén, u kterého by se daly využít stávající konstrukce. V horizontu možná nějakých třiceti let by mohlo jít o zajímavou fúzi soukromého a veřejného zájmu. Nakonec tam ale může zůstat i v budoucnu závod Soma, protože já chápu město jako prostor, kde se jednotlivé funkce prolínají.

František Teichmann, vizualizace P. Kokeš, foto archiv Soma