Významným obdobím pro Čermnou, stejně jako pro celé Lanškrounské panství, bylo 15. století, kdy připadla do správy Kostků s Postupic. Ti okolo roku 1450 zbudovali v obci rybník, který zůstává čermenskou dominantou dodnes. O několik let později v roce 1464 se Zdeněk Kostka zasloužil také o výstavbu Dlouhého rybníka, největšího ze sedmi lanškrounských nádrží.
Na začátku 16. století přešlo panství do majetku bohatého rodu Pernštejnů, ale jen na cca 80 let. V době jejich vlády v roce 1536 byl kovářem Jiříkem z Litomyšle také odlit zvon sv. Jiří pro tehdy ještě dřevěný kostel. Po vystavění kamenné věže v roce 1599 se stal zvon její součástí a je zde umístěn dodnes.
V roce 1588 prodali panství Adamu Herzánovi z Harasova. Pobělohorské tažení proti českým stavům způsobilo, že Čermnou spolu s celým Lanškrounským panstvím získali v roce 1622 Lichtenštejnové, kteří ho drželi dalších více než 200 let až do roku 1848. Celé 19. století se neslo v rychlém růstu obyvatel, které mělo za následek přelidnění vesnice a následné migrační vlny směřující do Ameriky. Mezi lety 1850 – 1914 vysídlilo za oceán z převážně ekonomických důvodů a nedostatku práce v regionu více než 1000, převážně mladých obyvatel Čermné. Moderní průmyslové textilky nahrazovaly práci zastaralých domácích tkalcovských stavů, ale do vesnic, kde zůstávala jen práce na polích, přicházela bída. Proces to byl ale nezastavitelný.
Původně jediná obec Čermná byla na dvě samostatné obce rozdělena až v roce 1936, ale spory mezi vyznavači jednoty bratrské a katolické víry tu byly po staletí. V 17. a 18. století, ještě před tolerančním patentem, přesídlily z důvodu náboženského útlaku stovky obyvatel Čermné do Německa. V blízkosti Berlína dokonce v roce 1737 založili obec Český Rixdorf (Richardova ves). Od roku 1920 je Rixdorf součástí městské čtvrti Berlína Neukölln. Hned po roce 1781, kdy byl císařem Josefem II. vyhlášen toleranční patent umožňující legální existenci i dalších křesťanských vyznání, se významná část obyvatel přihlásila k českobratrské církvi. V horní části obce si postavila a v roce 1838 vysvětila samostatný kostel. V 19. století patřila Čermná s bezmála 4000 obyvateli k největším obcím regionu, a proto se v roce 1873 stala městysem. Tento titul obec v roce 1945 ztratila a vrátila se k němu až v roce 2009.
Po neshodách a nedorozuměních mezi oběma konci Čermné narůstal už za Rakousko-Uherska tlak na rozdělení obce. Nic se na tom nezměnilo ani po vzniku nové Československé republiky. Svůj díl měly kulturní, společenské, geografické a bezesporu i náboženské důvody. K rozdělení ale došlo až v roce 1936 na základě žádosti horno-čermenského starosty Františka Hejla. Dolnočermenští se proti rozhodnutí sice odvolali k Zemskému úřadu, ten však odvolání zamítl. Převážně evangelická část Čermné se pojmenovala Horní Čermná a většinově katolická obec Dolní Čermná. To však netrvalo dlouho. V době 2. světové války byla Dolní Čermná přejmenována na Böhmische Rottwasser a rozdělena na dvě části s hranicí, která půlila obec na horní sudetskou část nad rybníkem a dolní část spadající do Protektorátu Čechy a Morava. Po roce 1945 se vesnice vrátila do svých původních katastrálních hranic a obnovila i svůj český název Dolní Čermná. Nepřišly ale bezstarostné časy, právě naopak. Na obec dopadla násilná kolektivizace, vyhnání největších sedláků z gruntů a zestátnění místních firem. Udavačské praktiky a fízlování věřících posílily po roce 1968 a obsazení republiky Rudou armádou. V roce 1972 byla k obci administrativně připojena původně německá, tehdy znovu dosídlená, obec Jakubovice. Definitivní možnost svobodného vývoje, nápravy vztahů a intenzivní rozvoj obce se váže se změnami roku 1989. O tom, jak se to daří, je i rozhovor se starostou Petrem Helekalem.
Starší letecký pohled na Dolmní Čermnou
Rozhovor se starostou Dolní Čermné Petrem Helekalem
Cestou k vám mě nemohla napadnout jiná otázka než, jak moc vás dnes v úterý 5. prosince zaměstnává sníh?
V minulých letech jsme si zvykli na to, že sněhu moc nebylo, a tak mohla být nečekaná nadílka trochu problém. Myslím si, že to ale není nic katastrofického. Hodně nám pomáhají důchodci a za to jsem opravdu moc vděčný. Sehnat mladého, šikovného a pracovitého člověka, aby pracoval pro obec je velký problém. Někdo možná bude nespokojený, protože by sníh chtěl mít vyhrnutý až před dům, ale za mě jsme to v mezích možností zvládli dobře.
Jaká byla vaše původní profese, pane Helekale, a jak vás připravila na funkci starosty?
Já podobnou otázku dostal mnohokrát. Příprava pro vedení obce byla zásadní, protože než jsem se stal starostou, působil jsem u policie a posledních třináct let na oddělení hospodářské kriminality. Tam se pracuje hodně s čísly, s aplikací zákonných norem a podobně. To byly zkušenosti pro práci starosty zásadní. Pravdou je, že když si pak sednete na židli starosty a máte určité pracovní návyky, třeba v tom, že státnímu zástupci vše připravujete do nejmenšího detailu, zjistíte, že jako starosta to dělat nemůžete. Práce se hrne ze všech stran a brzy zjistíte, že se tím musíte prokousat jiným způsobem, než jste byl zvyklý doteď. Práce starosty na malé obci je obsáhlá a nemůže dělat úplně všechno do detailů.
Dá se práce i v menší obci efektivně delegovat?
Já jsem s tím problém neměl. Když jsme realizovali případy složitější trestné činnosti, tak na tom najednou pracovalo více lidí. Bylo nezbytné je koordinovat, takže pro mě to byla výborná příprava, která mi moc pomohla s prací tady a jsem za ni dodnes vděčný.
V jednom svém textu jste napsal: „Nikdy se u nás nepolitikařilo“. Znamená to, že lidé v Dolní Čermné jsou pragmatičtí a racionální? Jak se projevuje, že se tady táhne za jeden provaz?
Ve všech případech, ať už v rodině nebo práci jde o nějakou důvěru. Jde o to, že nikdy neuvidíte do všeho. Je důležité mít kolem sebe lidi, kteří něco umí, něčeho dosáhli a jsou schopní se na problémy dívat jinak a dokáží je řešit. Nechci se někoho dotknout, ale uvedu příklad. Když budete mít v týmu člověka, který jde na osm hodin do práce a více ho nezajímá, bude složitější ho o něčem přesvědčit než manažera firmy, který se běžně pohybuje v prostředí, kde se permanentně musí hledat řešení konkrétních úkolů. Tady v Dolní Čermné máme nejen v posledních 13 letech veliké štěstí, že v zastupitelstvu obce byli a jsou lidé, kteří mají určitý rozhled a přichází s životní zkušeností. Hlavní ale je, že nemají potřebu politikařit. To je alfa a omega všeho. Tím pádem máte pak volnější ruce v tom, že jim vytvoříte přehledy a připravíte argumenty a oni rychle a jednoduše všechno vyhodnotí.
Byl to i jeden z důvodů, že jste ve funkci už 4. volební období?
Stoprocentně. Já si na své funkci nikdy nezakládal. Říkal jsem od začátku, že pokud někdo do zastupitelstva vstupuje s tím, aby politikařil, já tady sedět nemusím, na této funkci nelpím. Mě tahle práce pořád baví, protože dokážeme s partou pracovitých lidí dělat zajímavé věci, které jsou si, myslím, pro ostatní lidi v obci přínosem. Dnes tady máme například cca 80 % opravených komunikací a spoustu dalších realizovaných staveb. Ten výsledek je proto, že máme prostor a nemusíte se děsit toho, že vás někdo dostane na drobnostech. Obrazně řečeno, nikdo vám „nemydlí schody“. Za to jsem vděčný. V tomto roce se třeba povedlo dokončit tuhle krásnou budovu obecního úřadu. Ale v posledních letech se takových úspěšných projektů dotáhlo do finále spoustu. Letos jsme ještě stihli realizovat dětské hřiště u základní školy, připravit dotace na čtyři byty a rekonstrukci multifunkčního hřiště v AZAS, příští rok budeme možná už připravovat pozemky pro zasíťování 32 parcel a rekonstrukci části veřejného osvětlení atd.
Starostujete už 13 let, přesto jste si posteskl, že byrokracie spíše přibývá. Čím si to vysvětlujete?
Já na to mám takový svůj názor. Myslím si, že je to daň z blahobytu. Zní to možná zvláštně, ale vysvětlím to na příkladu. Když jsem začínal na kriminální službě, posadil jsem se jako poslední v řadě a šéf mi řekl: „Předveď se, co umíš“! Dva až tři roky jsem musel opravdu makat, než za mnou přišel a oznámil mi, že je s mou prací spokojený a spojil s tím taky nějakou odměnu. Říkám tomu chození po schodech. Pak přišel jeden pan ministr a řekl, že kdo nemá vysokou školu, je od určité úrovně nepotřebný. Tím neříkám, že já ji nemám. Dobré vzdělání je naprosto nezbytné. Ale u policie z toho nastala situace, kdy se lidé dostávali nahoru „bočními vstupy“ a vznikl guláš, kdy se na funkce a pozice dostávali lidé absolutně bez zkušeností a často i bez schopností. Tohle vnímám jako problém nejen u policie, která přes výše uvedené pořád, dle mého mínění, funguje relativně dobře. Vidím v tom největší problém státní správy, protože si na řadu důležitých pozic sedli lidé, kteří vytváří papíry pro papíry. Moc té práci nerozumí a výsledkem je, že řešíte a vyplňujete věci, které nic nikomu nepřináší, ale příšerně vás zatěžují. A čím větší blahobyt máme, tím těchto lidí přibývá. Kdysi jsem měl chuť to měnit, ale vzdal jsem to, protože jsem dospěl k pocitu, že je to běh proti zdi. To byla jedna z věcí, která mě ubíjela, bohužel mohu jen konstatovat, že když se ohlédnu nejen za těch posledních třináct let, byrokracie s každým rokem kousek po kousku narůstá. Já jsem ve státní správě a samosprávě od roku 1994 a celou dobu, všechny vlády hovořily o tom, že se bude státní správa zjednodušovat. Opak je pravdou.
Děsím se toho, kam to jednou dospěje. V České republice je tuším 6258 samospráv a když si vezmete, že drtivou většinu úřadů tvoří 2 – 3 lidi, je zcela nemožné, aby to dobře fungovalo. Nechci ale úplně propadat skepsi. Osobně se snažím soustředit na věci a lidi, kteří jsou kolem mě, neboť ty mohu svým přístupem přímo ovlivnit.
Dolní Čermná připravuje žádost o dotaci na rekonstrukci „pečováku“ na obecní byty. Pro koho budou ty čtyři byty určené?
V současné době jsem členem Komise Rady Pardubického kraje pro veřejnou správu, a proto jsem měl možnost se seznámit s pracovní verzi zákona o podpoře bydlení. Chvílemi jsem mrkal, co na nás poslanci vymýšlí.
My v obci to vidíme tak, že naší rolí je vytvořit byty startovací nebo byty, řekněme na dožití. Tedy menší byty 1 + kk, nebo o trošku větší. Řeší to situací mladých lidí, kteří se chtějí osamostatnit. Pokud řeším rodinu, sháním si už větší bydlení. Opravdu jsem přesvědčený, že by každý měl vyvinout snahu a snažit se zajistit si bydlení sám, byť vím, že v současné době je to čím dále složitější. Druhá situace je, když člověk má už svůj věk, bydlí třeba sám a potřebuje skromné bydlení na dožití. Vidím to sám na sobě. Je mi třiapadesát let. S manželkou žijeme v domě, který je velký, ale de facto potřebujeme dvě místnosti.
Když se vracím k vaší otázce, vedle školy máme bytový dům. V současné době tam máme 13 bytů a v rámci rekonstrukce podkroví vybudujeme další 4 byty přesně za tímto účelem. Naše zkušenost je, že pokud vytvoříte větší byty, lidé tam žijí prakticky celý život. Tímto způsobem ale zajišťujete život velmi úzké a malé skupince lidí. Z nějakých 1359 obyvatel Dolní Čermné vyřešíme bydlení pro čtyři rodiny. Náklady jsou ve výši milionů a o návratnosti se vzhledem výši nájmů nemůžeme bavit. Jak k tomu přijdou všichni ostatní, když by měli mít stejné podmínky? Proto je důležité dokázat pomoci těm, kdo to v dané chvíli opravdu potřebují. Je důležité dodat, že zde popisuji situaci na menší obci.
Zmínil jste přípravu obecních pozemků pro individuální výstavbu. Představte tenhle projekt?
Jde o opravdu velmi složitý projekt, který připravujeme několik let. V předmětném území „V Ráji“ má vyrůst 32 parcel. Už dávno to mělo být ve fázi realizace, ale bohužel se to zaseklo na několika problémech. Nyní řešíme skluz projektanta, který nám měl již před 18 měsíci předat projektovou dokumentaci se stavebním povolením. Doufám, že by se to mělo vyřešit na začátku příštího roku. Všechno zlé je ale k něčemu dobré. Situace ve stavebnictví se uklidnila a ceny se po těch šílených letech 2021 a 2022 stabilizovaly.
Parcely plánujeme relativně dost velké. Od začátku jsme nechtěli dělat „králíkárny“, kde si budou lidé koukat do oken. Plánujeme zástavbu venkovského typu s výsadbou zeleně. Myslím si, že zástavba to bude moc hezká i proto, že je částečně ve svahu. Uvidíme, jak vše dopadne. Rádi bychom chtěli projekt příští, nejdéle přespříští rok zrealizovat. Bavíme se opravdu o velké akci, nyní sice ještě neznáme položkový rozpočet, ale dovolím si hrubě odhadnou, že se bavíme o investici ve výši cca 40 – 50 milionů korun. S ohledem na tuto sumu bude nezbytné, aby se na tom zájemci o bydlení podíleli a uhradili ceny parcel dopředu, což je docela složitý proces, ale věřím tomu, že se všechno podaří úspěšně realizovat.
Hlavní motivací pro budování parcel pro nás byl fakt, že o parcely projevuje zájem generace mladých lidí, která z obce odešla před několika lety například na vysoké školy a dnes, kdy je jim 30 – 35 let se chtějí k nám vrátit, za což jsme opravdu rádi. Je to asi i tím, že v dnešní době lze realizovat řadu pracovních pozic na dálku online. Tuto problematiku považujme za velice důležitou, a proto se chceme zaměřit na podporu budování optických kabelů. Rychlé a stabilní připojení k internetu je z tohoto pohledu naprosto zásadní. Jsem přesvědčen, že Dolní Čermná je zajímavou alternativou k životu ve větších městech. Máme úplnou občanskou vybavenost, kanalizaci, plyn, školku i školu, lékaře, zubaře, lékárnu, výborné sportovní zázemí i velice slušnou dopravní obslužnost. Jaký bude reálný zájem je ale trochu ve hvězdách. Myslím, že současné ceny výstavby rodinných domů budou pro řadu lidí v dnešní době složitě dostupné. Ale nebudu fabulovat, třeba se mýlím. Já se na realizace podobných projektů dívám taky tak, že nejprve bychom měli uspokojit zajištěním základní infrastruktury pro „starousedlíky“. Nebylo by správné, aby ti, kdo tu žijí celý život chodili k domu potmě a blátem „v gumákách“ a současně jsme investovali do nové zástavby, kde by byla zajištěna kompletní vybavenost. Je nezbytné dané postupy vyvažovat.
Cílem Čermné je hlavně lidi přilákat, nebo budete chtít na pozemcích i něco vydělat?
To budeme teprve řešit, ale zatím jsme se na to v zastupitelstvu dívali tak, že budeme v přímých nákladech spokojení s nulou. Už ta nula bude znamenat ztrátu, neboť do ní není započtena práce lidí na projektu. V případě, že bychom ji zakalkulovali, dostali bychom se do úplně jiných částek. Rádi bychom cenu za pozemky udrželi v rozumné míře. Opravdu nechci spekulovat, ale určitě se nemůžeme dostat do situace, kdy by obec neměla, na úkor této výstavby, dost prostředků na své ostatní projekty.
Městys podporuje výstavbu cesty „C 27“, z Bídy kolem Smrčiny do Malovy boroviny s připojením na silnici na Jakubovice. Jak pomůže cesta, kterou by měl investovat Státní pozemkový úřad, občanům Čermné?
My jsme spolurealizátory téhle investice, protože Státní pozemkový úřad ČR může investovat jen v extravilánu obce a malá část z toho zasahuje do intravilánu, tedy zastavěné části obce. Tahle polní cesta začíná při výjezdu z obce na Jakubovice. Odbočuje za rybníkem vlevo a jde podél zastavěné části obce zvané Smrčina na Bídu a tam se napojuje na cestu realizovanou při pozemkových úpravách Horní Čermné. Asfaltová cesta by měla navázat u druhé kapličky, kde v současnosti končí. Touto komunikací by se měly propojit katastry Dolní Čermné, Horní Čermné a Horního Třešňovce. Nejedná se o cyklostezku ani silnici pro osobní automobily. Půjde stále o polní cestu, ale z pohledu infrastruktury jde o zásadní stavbu pro občany části zvané Smrčina. Byl jsem ubezpečen, že pro pozemkový úřad je tahle stavba prioritou a měla by se v příštím roce realizovat. Vše je samozřejmě odvislé od toho, zda stát na investici uvolní finanční prostředky. Bavíme se zde o rozpočtových nákladech ve výši cca 30 mil. Kč.
Horní Čermná připravuje investice především do chodníků a osvětlení. V Dolní Čermné se už hodně podařilo, ale ještě není vše hotovo. Bude to pro vás investiční úkol i v tomto volebním období?
Nám se podařilo páteřní část chodníků realizovat už v letech 2017–2018. Jsem za tu stavbu moc rád, protože se nám podařilo uspět v projektu IROP, což nebylo vůbec jednoduché. V té době tam byl obrovský převis žádostí a podávaly tam projekty i velká města. Hodnocení probíhalo podle počtu napojení na dopravní infrastrukturu, hustotou provozu atd. V tomto ohledu jsme mohli jen složitě soupeřit s městy. Přesto jsme uspěli a já byl za ten úspěch opravdu vděčný, protože jak nám provoz postupně houstne, je výstavba chodníků zcela zásadní investicí v každé obci. Naším záměrem byla realizace další části chodníků v horní části obce ve směru na Horní Čermnou. Vyprojektovali jsme asi dalších 600 m, ale bohužel jsme narazili na odpor jednoho člověka, který tam má chalupu. Přes různé stížnosti to skončilo až u soudu v Brně, který žalobu na nás zamítl. Bohužel poté již nebyl vypsán vhodný dotační titul, z kterého bychom stavbu financovali. Tehdy byla rozpočtová cena ve výši cca 3 mil. Kč, dnes to odhaduji na cca 4,5-5 mil. Kč. Bylo to nepříjemné, ale na druhou stranu jsme úspěšně dokončili chodník okolo penzionu Lesní brána, což bylo z hlediska pěších velmi kritické místo. Dále jsme již nechtěli chodníky realizovat, protože se dá oblast obsloužit bočními komunikacemi. Na základě připomínek občanů jsme ovšem věc přehodnotili a budeme připravovat chodník od Lesní brány k dolnímu konci obce nazývanému „V Ráji“, tedy lokalitě, kde plánujeme přípravu parcel pro výstavbu rodinných domů. Příští rok plánujeme přípravu projektové dokumentace. Uvidíme, jak složitá bude příprava. U těchto liniových staveb je to někdy opravdu složité. Budeme mít samozřejmě snahu je zrealizovat co nejdříve.
Čermná se dlouhodobě zabývá projektem zkapacitnění toku Čermenky. V této souvislosti také vykupuje pozemky od soukromníků. Znamená to v praxi, že se plánuje regulace potoka s prohloubením a rozšířením koryta?
V první řadě je nezbytné říci, že se nejedná o projekt městyse, ale společnosti Povodí Labe s.p., což je také investor akce. Jedná se o zkapacitnění toku ve spodní části obce, od rybníku po čistírnu odpadních vod. V rámci stavby má dojít k vyčištění toku a ke stavbě opěrných zdí. Povodí projekt připravuje již několik let a musím říct, že se jedná o velice složitou a finančně náročnou stavbu, čemuž také odpovídá délka přípravy. Bavíme se o akci řádově v desítkách milionů korun. V současné době společnost vykupuje pozemky od soukromých vlastníků, neboť začít stavět mohou pouze na pozemcích v jejich vlastnictví. Pro zajímavost bych uvedl, že jenom takovýchto pozemků je řádově cca 150. My se snažíme být investorovi nápomocni ve všech směrech. Z našeho pohledu je to velmi důležitá stavba, neboť ochrana obyvatel kolem toku Čermenky před povodní je opravdu velmi zásadní. Zároveň je nezbytné, abychom připravili naše investice, které budou na tuto akci navazovat, a to je oprava veřejného osvětlení a oprava místních komunikací.
Obec investuje dlouhodobě do sportovního areálu zdraví AZAS, který vám může závidět i řada měst. Jak významné bylo získat provozního a šéfkuchaře v jedné osobě Martina Křivohlávka, který v Dolní Čermné rozjel u veřejnosti oblíbený gastronomický podnik?
Pohostinství dnes skomírá, ještě před pěti lety bylo v Dolní Čermné pět hospod. Dnes se bavíme o dvou a jedna z nich je ta obecní v kempu. Pomalu přichází čas, kdy, pokud obec bude chtít mít hospodu, bude ji muset trvale podporovat. My se trochu vymykáme, neboť naší výhodou je, že v areálu dlouhodobě podnikáme. Máme tam slušné ubytovací kapacity, cca 140 lůžek, které prozatím provozujeme sezóně. Naší ambicí je v části z nich rozjet celoroční provoz. Proto jsme i v minulém roce investovali do ubytovacích kapacit cca 7 mil. Kč. Pro provozovatele restaurace je určitě z hlediska jeho podnikání důležité, pokud ví, že 3–4 měsíce v roce má jistou kapacitu cca 100–150 hostů. I proto investujeme do areálu kontinuálně už od 80. let minulého století. Díky našemu podnikání máme také výhodu v tom, že ostatní obce a města stojí podobné areály spoustu peněz, ale my si díky podnikání dokážeme na provoz vydělat.
Aktuálně žádáte o peníze z Národní sportovní agentury na další investice. Jaká je budoucí vize fungování této oblasti?
Měl bych tady něco asi přiznat. Na kriminálce jsme sice říkali, že přiznání je polehčující okolnost, ale jistý trest. (Smích). Já upřímně řečeno nikdy nechtěl být starostou. Chtěl jsem být manažerem takového areálu. Celý život jsem sportoval a po ukončení aktivní kariéry výkonnostního sportovce mě organizování činností v takovémto areálu opravdu bavilo a naplňovalo. Už za bývalého starosty jsem předkládal nápady na zřízení obecní firmy s podnikatelským záměrem atd. Ale jak se říká, „člověk míní, Pán Bůh mění“. Stal jsem se starostou a možná i díky tomu získal na dané věci určitý nadhled. Provoz areálu jsem předal Katce Veselé, naší manažerce, které tuto činnost dělá opravdu velice dobře. Díky všem zkušenostem si dovolím říct, že vizi máme celkem jasnou. Při dobudování určitých sportovišť je v té oblasti obrovský potenciál na smysluplný celoroční provoz. Jednou z nich je i rekonstrukce multifunkčního hřiště, na kterou nyní žádáme o dotaci. Dále máme zpracovaný projekt na vybudování nové restaurace se sálem s napojením na ubytovací kapacity. Jeho realizaci pozastavil koronavirus. Zmíněné investice, včetně té do ubytování jsou naplňováním dané vize. Cílem je překlopení ze sezónního do celoročního provozu. Ten je totiž zásadní z hlediska přijímání zaměstnanců a úspěšného ekonomického fungování, a to i zmíněné restaurace.
Celé dobudování by znamenalo investice v řádu desítek milionů, a to já už zřejmě nestihnu. Je to dlouhodobý proces. Ale pravda je, že jsem si také myslel, že v budově, kde spolu nyní sedíme, už sedět nebudu a podívejte se, uteklo pár let a povedlo se to. Třeba se podaří i AZAS a rozšíříme již tak skvělé zázemí nejen pro místní spolky, které jsou u nás velmi aktivní.
Pro řadu obcí je dneska klíčové udržet v obci školu. Naplněnost školy v Dolní Čermné dlouhodobě roste. Aktuálně máte 210 dětí. Současně do ní obec vytrvale investuje, teď naposledy se vyměnila část oken a vybudovalo nové hřiště. Evidentně se vám to vyplácí.
Školu opravdu systematicky budujeme. Nyní plánujeme velký projekt půdní vestavby za 30 mil. Kč, která by měla umožnit přestěhování prvního stupně základní školy z vedlejší budovy do hlavní budovy a zlepší zázemí a kapacity pro mateřskou školu. Do školy dlouhodobě investujeme, jsme v tomto ohledu ve shodě s paní ředitelkou, že pokud má škola fungovat dobře, musí být špičkově vybavená, bez toho to nejde. A dobrá škola je zásadní pro rozvoj celé obce. V minulém období jsme realizovali mnoho, ať už novou počítačovou učebnu, přírodovědnou učebnu, v celé škole máme vyměněna okna atd. Nyní chystáme rekonstrukci učebny dílen v rámci polytechnického vzdělávání, kde by se měla vyučovat i fyzika. Jsem rád za to, že k nám jezdí i děti z okolních obcí, včetně Lanškrouna, Lukové, Dolní Dobrouče nebo třeba Albrechtic. Může to mít řadu důvodů, ale o něčem to svědčí. Završením investiční činnosti by měla být i nová fasáda, aby škola měla i pěkný kabát.
Asi největší investiční akcí posledních let byla rekonstrukce obecního úřadu na náměstí v hodnotě cca 42 mil. Kč. Ten se během dvou let proměnil na reprezentativní budovu, která umocňuje celkový dojem z náměstí. Jak moc náročné bylo projekt připravit, než se mohla přestřihnout páska a zahájit jeho provoz?
V pozici starosty městyse to bylo moje první stříhání pásky za téměř 13 let starostování a myslím, že na dlouhou dobu asi poslední. Ne kvůli tomu, že by nebyly vhodné stavby, ale musím se přiznat, že na to úplně nejsem. Už jsem pravda stříhal pásku při slavnostním dokončení kanalizace, ale to nebyl projekt městyse, ale svazku Pod Bukovou horou. K samotnému stříhání pásky na opraveném úřadu mě dovedl technický dozor investora. Když se blížilo dokončení a ta budova se vyloupla v plné kráse a leckdo, kdo šel okolo, ji pochválil, mi při jednom kontrolním dnu zástupce dozoru pan Hudeček řekl, že by si slavnostní otevření budova zasloužila. Musím říct, že měl pravdu. Ale hlavně si to zasloužili lidé, kteří se na přípravě stavby podíleli a odvedli opravdu skvělou práci v mimořádně složitém období. Projekt se začal připravovat již v roce 2015 a k jeho dokončení došlo v roce 2023, tedy po 8 dlouhých letech. Chci říct, že jsem moc vděčný místostarostovi Jirkovi Svobodovi, který to měl pomyslně na hrbu nejen za městys, ale i jako projektant. Dal té budově tvář z venku i zevnitř. Z jeho strany to chtělo obrovskou odvahu jít s kůží na trh a dovolit si takto velkoryse pojatou stavbu, která respektuje historický odkaz původní stavby, ale nese i prvky modernosti. Navíc budova stojí ve středu obce, ve které Jirka žije a bude žít. Cením si i toho, jak skloubil praktičnost s historií, kvalitou a cenou. Celkově jsme se dostali pouze o cca 5 – 6 % nad rozpočtové náklady v době, kdy ceny materiálů rostly i o stovky procent. Je nezbytné také říci, že jsme rekonstruovali budovu, která byla postavena v 19. století a její další rekonstrukce proběhla na konci 70. let minulého století. Každý, kdo někdy prováděl jakoukoliv rekonstrukci si dovede představit jaké mohla stavba nabízet potencionální problémy. Bylo jich opravdu hodně a považuji za malý zázrak, že jsme to takhle finančně vybalancovali. Výše uvedená cena rekonstrukce byla včetně kompletního vybavení, venkovních žulových dlažeb a mobiliáře.
Zrekonstruovaná budova úřadu městyse Dolní Čermná
Rukopis Jirky Svobody nese řada soukromých i veřejných budov v obci a posouvá dopředu i celkový urbanismus Dolní Čermné. Jak se to podaří, že i veřejností je přijímán jeho moderní vizionářský koncept pozitivně?
Pro mnohé to může znít asi divně a možná to v článku patří do uvozovek, ale musíte mít něco, co lze označit jako „Boží dar“. Jde o soubor schopností, vnímání i pokory, fakt, že svou práci děláte srdcem jako koníček, který vás naplňuje. Člověk se také nesmí bát, protože strachy vyvolávají pochyby, které vám brání dělat věci tak, jak se má.
Výsledkem je a pro mě zároveň takovým pohlazením po duši, že každý, kdo sem přijede, je z té jednoduché, ale krásné budovy, řekl bych, paf. Jde však jen o jednu z jeho realizací, která zapadá do toho, co jste pojmenoval jako vizionářský koncept. Můžete to vidět na koncepci celého náměstí. Tato je z hlediska obce zcela zásadní věcí z důvodu kontinuity vývoje stejně jako důvěra, kterou Jirka dostal od zastupitelů. Víte, každý z nás vidí někam dopředu, někdo deset metrů, jiný sto a někdo kilometr. Myslím, že výsledek mluví sám ze sebe, byť to nebylo úplně jednoduché. Je opravdu nezbytné takovým lidem, jako je Jirka, dát důvěru a respekt, nese to svá rizika, ale kdo neriskuje, nic nezíská.
Obec Dolní Čermná se zapojila do projektu DSO Energetický management obce. Výzkum končí na konci prosince. Je už teď z průběžných výsledků jasné, kam bude směřovat obec z hlediska úspor energií a eventuálních investic do energetické samostatnosti?
Přiznám se, že jsem za ten energetický management moc rád. Určitě prosincem projekt nekončí. Jedná se o projekt zavedení energetického managementu, což je nekonečný proces, který hlídá energetickou náročnost budov průběžně. Jde o první krok, ale moc důležitý. Nejsem úplně příznivcem toho, že fotovoltaika vyřeší v Čechách náš energetický problém. Tyhle investice musí mít své jasné opodstatnění a obávám se toho, že se to v současnosti moc neděje. Proto jsme se do nějakých realizací zatím nehnali. Zmíněný projekt zaštiťoval Dobrovolný svazek obcí Mikroregion Severo-Lanškrounsko a v rámci něho jsme si ujasnili, že zásadní energetické úspory přináší jiné věci, než je investice do fotovoltaiky. Jde o posuzování jističů, hlídání spotřeb, změny svítidel a další často nízkonákladové investice nebo bezplatná režimová opatření. Nemyslím si třeba, že fotovoltaika na základní škole, která vyrobí nejvíce energie v létě, kdy provoz školy neběží, je nejlepším řešením. Zatím mi z hlediska státu chybí jasná koncepce, která by jednoznačně někam směřovala a řešila všechny souvislosti. Mohlo by se zdát, že u letního provozu v Areálu zdraví a sportu by to smysl dávat mohlo, ale pokud je odhadovaná návratnost cca 15 – 20 let, pak se jedná o značně diskutabilní investici. Dalším navazujícím tématem je komunitní energetika, která se teprve pomalu připravuje. V současné době nevíme ani, kam se posune cena distribuce, která bude pro tuto oblast zásadní. Z toho mi vyplývá, že je třeba být rozhodný ohledně energetických auditů a managementu, případně zpracování koncepce, ale opatrný a prozíravý ohledně zásadních investic. Uvedené oblasti budou značně ovlivňovány i politickými rozhodnutími.
V průběhu 19. a na začátku 20. století odešla do Ameriky cca ¼ obce, většinou mladí lidé. Jejich potomci se dodnes snaží udržovat některé tradice a LETOS v září do Čermné zavítala hudební skupina z Texasu, která má také čermenské kořeny. Udržuje obec nějaké oficiální kontakty s potomky této nejvýznamnější skupiny emigrantů?
Bylo by možná zajímavé, mít partnerskou obec v Texasu, obzvláště tam, kde jsou potomci lidí, kteří se v 19. století odstěhovali z Čermné. Prozatím žádná oficiální spolupráce nebyla navázána. To, že u nás mohl proběhnou zmíněný koncert je zásluha hejtmana Pardubického kraje, Martina Netolického. Před několika lety mi od něho přišla zpráva, když byl na služební cestě v Texasu, že tam v místní kronice našel zmínku o Čermné. Od této doby se začíná psát tento příběh. Pardubický kraj navázal nějaké vazby a začal připravovat návštěvu tohoto souboru v Čechách. Hejtman mi nabídl, že bychom se mohli podílet na uspořádání jednoho koncertu v Dolní Čermné, což jsem s radostí přijal. Byl jsem mile překvapený, kolik lidí přišlo a v jaké atmosféře se koncert odehrál. Člověk si zpětně připomněl i mnoho historických faktů. Třeba, že Čermná před 120 lety, byla z hlediska počtu obyvatel větší než Ústí nad Orlicí a šlo tedy o významnou a velkou obec. Obyvatele k migraci vedly především ekonomické důvody. Obec byla přelidněná a v širokém regionu nebyla práce, a proto se lidé rozhodli svoji rodnou obec opustit hlavně proto, aby uživili své rodiny.
Víte, mě v té souvislosti napadá, že z tohoto pohledu žijeme vlastně v krásné době. Práce je všude dost, nikdo nestrádá a není nucen cestovat tisíce kilometrů daleko, aby se uživil.
Na závěr bych rád poděkoval všem přičinlivým lidem u nás v Dolní Čermné za jejich pomoc se životem v obci. Za vedení a práci ve spolcích, samosprávě i s dětmi. Byť jako starosta se můžu snažit, jak chci, tak bez těchto lidí by život v obci skomíral. Mým úkolem je připravit zázemí pro jejich činnost a na nich už opravdu záleží, jak atraktivní zde bude život. Jsem moc rád, že naše spolky jsou opravdu velice aktivní. Nechci nic lakovat na růžovo, není vždycky všechno ani zdaleka idylické, ale na druhou stranu je to vždy o vzájemné komunikaci a spolupráci. Díky ní u nás pořádáme mnoho akcí jako např., mezinárodní folklorní festival, Den se sousedy atd. Tam se ukazuje, že jsme dobrou partou, a proto zůstávám v tomto ohledu optimistou.
František Teichmann, foto web městyse Dolní Čermná a svobodaplan.cz
Petr Helekal (1970)
Od svého narození žije v Dolní Čermné. Po vystudování gymnázia pracoval v několika dělnických profesích. Od roku 1994 do roku 2010 spojil svůj profesní život s prací u policie, z toho velkou část na oddělení hospodářské kriminality. Od roku 2010 je starostou městyse Dolní Čermná. V současnosti už 4. volební období. Za jeho působení se podařilo dokončit a zprovoznit rozsáhlý projekt kanalizační infrastruktury, zrekonstruovat většinu komunikací v obci, včetně vybudování základní sítě chodníků. Významné investice směřovaly také do sportovně kulturního Areálu zdraví a sportu, školy a nejnověji budovy obecního úřadu. Je předsedou DSO Mikroregionu Severo-Lanškrounsko, který sdružuje 13 okolních obcí se zaměřením na meziobecní spolupráci. Vykonává funkci místopředsedy DSO Pod Bukovou horou, která je vlastníkem kanalizační infrastruktury obcí Horní a Dolní Čermná. Od roku 2023 je zároveň členem představenstva společnosti VAK Jablonné nad Orlicí a.s. Společně s manželkou Janou, se kterou se oženil v roce 1988, vychoval dnes již dvě dospělé dcery, ve věku 34 a 31 let.