Herec a multiinstrumentalista Vladimír Javorský
Nabyl jsem dojmu a sám jste to zmínil, že máte k Lanškrounu jistý osobní vztah. Co vás do Lanškrouna už kdysi nasměrovalo?
Měli jsme malovací partu a jeden z našich členů Michal Havel měl strejdu, který zde provozoval Oboru. No a to byl Vláďa Hurt. Pozval nás sem na malířské soustředění a od té doby sem jezdíme každý rok a dnes už je to snad dvacet let. Je nám tady hrozně fajn. Jezdívali jsme sem za Vláďou, který před několika lety odešel a jezdíme sem dál. Já tady vychoval oba své kluky. Starší i mladší tady v Oboře a místním rybníce doslova vyrostli. Okolí je tu nádherný, hodně jsme toho tady nazpívali už v době, kdy jsem ještě nedělal své písničky. Později jsem začal skládat a tak jsem se propracoval až k lanškrounským koncertům.
Tenhle koncert je něco výjimečného, nebo je součástí jakéhosi volnějšího turné?
Ne, je to výjimečná událost. Jsme tady na dovolené a tak se spojilo příjemné s užitečným. Pozvala nás provozní tohohle krásného zařízení Lucka Fišerová, kterou znám jako servírku od Vládi Hurta. Ona si nás zapamatovala a asi jsme se ji líbili, protože nás pozvala už druhý rok.
Miroslav Kemel a Vlastimil Konopiský
Znamená to, že až tak často během prázdnin nehrajete?
To zase ne. Máme svoje koncerty, hrajeme na festivalech, mám každý měsíc své pořady na Kampě, kam si zvu hosty a vyjíždíme i po republice. Minulý týden jsem byl třeba dvakrát na Moravě. Ale že bychom byli profláklou kapelou, co objíždí jednu štaci za druhou, to zase ne.
Jak moc bylo těžké sladit váš harmonogram s tím, aby si zde mohl zahrát Vladimír Javorský?
To je hodně těžké. Vladimír je naprosto vytížený a úžasný herec, takže má spoustu práce v divadle a při natáčení a my si moc vážíme toho, když si na nás najde čas. Myslím si, že když to jde, tak si ho rád udělá, protože on je výborný muzikant, což o něm málokdo ví. Ovládá spoustu nástrojů. Tady měl jenom flétnu, bubínek a ukulele, ale hraje i na saxofon, na kytaru. Je výborný zpěvák, což jste mohl dnes posoudit a pravdou také je, že koncerty s ním publikum ještě více nakopnou a je to potom o něčem jiném.
Jak vaše písničky vznikají. Je nejdříve text, který se později zhudební, nebo se otextuje melodie a podílí se na ni i další členové kapely, třeba Vladimír Javorský?
Vladimír se k tomu občas nachomýtne, ale výrazně ovlivňuje aranžmá písní. Já donesu text a melodii, kterou kapela dotváří, doplní akord, udělá to zajímavější, ale předkládám jim hotové věci. Nicméně ve výsledku to často dopadne tak, že se celá věc posune do jiné nálady, dostane šmrnc a i mě to začne mnohem víc bavit. Ta aranžmá jsou pro písně velmi důležitá.
Mám naposlouchané vaše poslední CD "Nic víc" a mám pocit, že jste kapela s jazzovým přístupem. Přidáváte nástroje, doplňujete zvuky, je to něco, co k vaší muzice patří?
Já myslím, že jo, že jste to přesně vystihl. Aranže druhého CD dělal Vladimír Javorský a on si ve studiu neustále vymýšlel a hrál. Zval různé muzikanty za docela velké peníze a pak to nakonec vystřihnul a nechal z toho jen minimum. Proto je poslední CD tak specifické.
Vaše hudba je docela vážná. Jak to jde dohromady s tím, že se živíte kresleným humorem. Není to trochu v disproporci, nebo si naopak s chutí nějakým tím vtipem ulevíte?
Ono to jde krásně dohromady. Já u jednoho odpočívám od druhého a ten humor mě oproti muzice živí. Člověk jde po povrchu, ale snaží se lidi pobavit. Muzika jde do hloubky a zabývá se jinými věcmi. Politika je únavná a sem tam mě už dost semele. Naopak ale musím přiznat, že když se vracím domů po nějaké té koncertní šňůře, tak se těším do své pracovny, kde si budu číst noviny, kreslit politiky a odpočívat.
František Teichmann