Děti z OK Klubu pěstují na Prazahradě i brambory
Řezbář Bedřich Šilar jun. ukazoval dětem, jak správně vést dláto
Sobotní akce 5. srpna „Návrat k tradicím a přírodnímu zahradničení“ jen logicky navázala na započaté. Zhruba třicítka dětí upekla chleba, vyzkoušela si výrobu mýdla, navlékání korálků, výrobu svíček ze včelího vosku a postupně ztupila dláta řezbáři Bedřichu Šilarovi. Což však komentoval s úsměvem, neboť prý není tak složité ostří obnovit. Nejméně známému řemeslu zde však byla věnována největší pozornost a to semenaření. Že vám pojem nemusí být okamžitě zřejmý, ještě neznamená, že se této činnosti třeba již dlouhodobě nevěnujete. V podstatě jde o cílené získávání vlastních osiv pro drobné domácí zahradničení. Princip je takový, že z těch nejlepších plodů získám semena s genetickou pamětí, jenž mi časem zajistí, že pro kvalitní a nutričně hodnotnou úrodu nebudu potřebovat chemická hnojiva a postřiky. Ze zhlédnutého dokumentu a přednášky Kláry Hrdé, zakladatelky projektu „Semínkovna“, totiž vyplynulo, že globalizace razantně snižuje zemědělskou biodiverzitu plodin, z čehož vyplývá, že čím dál tím častěji pěstujeme méně vhodné odrůdy za značných nákladů na hnojiva a postřiky. Zemědělství v současnosti stojí před velkými výzvami souvisejícími s nutností zadržet v půdě více vody, lépe chránit půdu a vytvářet dostatek potravin i v regionech, kde to je poněkud složitější. Semínkovny nemají za cíl to změnit, ale na problematiku upozornit. Zároveň nabízí možnost na svých zahrádkách nastavit principy tak, jak to ještě před několika desítkami let dělaly naše babičky. Šetrněji k přírodě, k vlastní kapse, s využitím principů, které dlouhodobě fungují.
„Nejdůležitějším cílem téhle akce bylo ukázat dětem a všem lidem, jak je důležité vracet se k tradicím a to nejen v souvislosti s pěstováním semínek, ale třeba i v řezbářství. K samotnému semenaření jsem se dostala, aniž bych to věděla. S tátou jsem od mala pracovala na zahrádce a nikdy jsem si nevšimla toho, že on po celá léta semenaří. Ani v dospělém věku mi to nedocházelo. Až později na jednom semináři, kde jsem se setkala s Klárou Hrdou, mi došlo, jak je to důležité. Začala jsem se ptát a od táty jsem se dozvěděla, že všechna ta rajčata a okurky, co doma máme, jsou staré odrůdy udržované semenařením. Když jsem zakládala Prazahradu, tak už jsem semenařila, jen jsem to nevěděla!“ Komentuje sobotní akci Iva Skalická, hlavní pořadatelka sobotního dne a vysvětluje, jak bude výměna semínek v Lanškrouně fungovat: „Semínkovna už tu fungovala na Prazahradě, ale byla z velké části pro běžnou veřejnost nedostupná. Proto jsem se spojila s ředitelkou městské knihovny, která nám vyšla vstříc. Semínkovna tak bude fungovat trochu podobně, jako výpůjčka knih. My tam dáme počáteční základní soubor semínek, a kdo bude chtít, může si tam semínka vypůjčit. Ze své úrody je pak zase vrátí. Pokud tedy bude pěstitelsky úspěšný! Může tam zase dát nějaké jiné své. Jde jen o zodpovědnost lanškrounských zahrádkářů.“
Zakladatelka semínkoven v ČR Klára Hrdá ve své přednášce vysvětluje celosvětové souvislosti semenaření
Na semenaření jsem se samozřejmě zeptal také Kláry Hrdé. „Není vůbec běžné, že dnes lidé v Čechách semenaří, ale zároveň mě překvapilo, jak moc lidí se této tradici stále věnuje. A to nejen u letniček, ale třeba i u zeleniny. Liší se to region od regionu a hodně záleží na tradici,“ popisuje Klára a vysvětluje, v čem je semenaření největším přínosem: „Může se to zdát nepodstatné, ale semenaření ve výsledku šetří spoustu peněz, moderní odrůdy jsou totiž velmi často náchylné na choroby a škůdce, takže pokud si odmyslím cenu za osivo, musím k tomu přičíst také nižší náklady na chemii, kterou kupovaná semena vyžadují i v podobě hnojení. Semenařením se totiž lze velké části těchto nákladů postupně zbavit. Podstatná je i šetrnost vůči přírodě a ochrana půdy. Rostliny si totiž pamatují a dokáží se do jisté míry adaptovat na místní podmínky.“
Pokud vás semenaření zaujalo, můžete se zapojit do aktivit semínkovny v městské knihovně v Lanškrouně. Zajímavé informace a typy najdete také na webových stránkách: https://seminkovny.com/, kde se dozvíte také o tom, kde a jak fungují jednotlivé burzy semen, včetně informací o školeních a kurzech. Akci OK klubu podpořilo DDM Damián v Lanškrouně, Město Lanškroun a MAP. Je škoda, že dospělých lidí se zde sešla jen hrstka, ale doufejme, že i z tohoto malého semínka budou jednou úspěšné plody.
František Teichmann
