Aby bylo jasnější to, jak může tahle moderní metoda fungovat, poprosil jsem o rozhovor lektorku kurzu Andreu Dunovou.

 Když se tak dívám na blažený výraz psů, které ošetřujete, přiznávám se, trochu jim závidím. Jestli se totiž nepletu, Dornova metoda vznikla primárně pro nápravu lidí?

To se trochu pletete, protože pan Dorn se ji naučil od sedláka, který pomocí ní napravoval své koně. Jako veterinární technika upadla v zapomnění, ale já se ji pokouším tak trochu oprášit. Jsem původem veterinární technik, což byla docela výhoda, protože jsem měla celkem dobré znalosti z anatomie i zkušenosti se zvířaty. Přihlásila jsem se nejprve na kurzy pro lidi a paní lektorky jsem se okamžitě ptala, kdo mě to naučí i pro zvířata. Bohužel mi bylo řečeno, že pro zvířata se Dornova metoda nevyučuje ani nijak nevyužívá. Začala jsem si tedy pomalu prošlapávat cestu a sbírat zkušenosti. Víte ono toho je mezi těly obratlovců celkem dost společného. Ale čím se zásadně liší práce s lidmi od práce se zvířaty, je v komunikaci. Člověku řeknete, hýbej rukou, skloň hlavu, ale zvíře do toho pohybu musíte cíleně uvést. To znamená, že zvířecí terapeut má vždycky jednu ruku, kterou hýbe a tu druhou terapeutickou. K tomu navíc pracujete na levou i pravou stranu, to je dokonalé propojení hemisfér. Ta má cesta ale byla cesta pokusů a omylů, úspěchů i slz. Několikrát jsem to i vzdala, ale vždycky jsem se dokázala vrátit. Až po dlouhé době nakonec dostala Dornova metoda u zvířat tuto mou konkrétní podobu.

Pro jaké psy je Dornova metoda vhodná? Spíš pro ty zdravé bez potíží nebo až pro ty, co je už něco sužuje?

Vhodná je pro všechny obratlovce a je jedno, jestli je to fretka, kůň nebo pes.

Počkejte, to by znamenalo, že by to šlo i s hadem?

Hada jsem také zkoušela, ale zajímavé poznatky jsem měla třeba i s chameleonem. Pravdou je, že tahle zvířata většinou nemají žádné potíže, protože oni nesportují, na rozdíl třeba od psů nebo koní. Pokud se vrátím k vaší původní otázce, tak úplně nejlepší je Dornova metoda jako prevence. Tím, že se napraví v těle nějaké posuny nebo blokace, předcházíme poškození chrupavek, které bývá mnohem závažnější. Pokud se Dornovka provádí jako prevence, je to zvířatům velmi často příjemné a doslova si to užívají, protože je nic nebolí. Dornovu metodu lze využít i při problémech, jen je potřeba, aby to dělali zkušení terapeuti. Lze tímto způsobem léčit i poměrně závažné stavy, jako je dysplazie kyčelního nebo loketního kloubu. Výsledky tu jsou, jen je nemůžeme čekat tak velké, protože jsou tam závažné změny na pohybovém aparátu. Našim cílem pak je zvířeti ulevit.

Máte zkušenosti s Dornovou metodou u lidí i zvířat. Zmínila jste, v čem je ten hlavní rozdíl, co děláte raději?

Mám ráda oboje dvoje. S lidmi je spolupráce jednodušší, protože oni snadno spolupracují a řeknou vám, co je bolí a jak. Horší to může být na koncentraci, protože lidští pacienti si velmi rádi povídají a já se pak hůře soustředím. Jenže ono to vypovídání je často součástí terapie, jejich uvolnění. Kolikrát mi po setkání říkají: „Ježíši, já vám řekla takových věcí, to bych nikomu neřekla!“ U zvířat se naopak velmi snadno nořím do klidu a soustředění. Nazvala bych to až meditací a je to velmi hluboké napojení na zvíře. Kupodivu se takhle dozvím víc věcí, než by mi dokázal člověk popsat slovy. Každá terapie má něco a je něčím specifická.

Představte nám své centrum celostní péče

Centrum celostní péče Archa sídlí v Havířově. Zde se nevěnujeme pouze Dornově metodě, ale i dalším osteopatickým a kraniosakrálním technikám. Teď jsem si vytvořila vlastní unikátní metodu, která propojuje více technik dohromady a nazvala jsem ji osteodynamika. Začínám ji využívat při práci s malými miminky po porodech nebo při ošetřování starých lidí. Zde je ideální možnost prolínat Dornovu metodu právě s tou kraniosakrální .

František Teichmann