Vysoké náklady se dají obhájit, vznikne-li plně funkční dílo, které naplní všechny potřeby, co máme. Vzhledem k tomu, že ale neexistuje zadání, není ani zřejmé, jaké ty potřeby jsou. Můžeme však určitě porovnat stávající Společenský dům s předloženou studií.
Největší překážkou je dnes prý jeviště. To má 105 m2. Navrhované jeviště má 110 m2. Zisk je 5 m2. Ve skutečnosti je ale potíž s jeho dnešní nedostačující hloubkou cca 8,5 m. Nově navržené jeviště má naprosto nevhodný tvar a hloubka se zmenšila na cca 6 m! To je nepochopitelná katastrofa.
Druhým podstatným nedostatkem je dnešní sál, který má 255 m2. Navrhovaný sál pak 320 m2. Ubírají z něj však ještě plochy skládacího jeviště. Získáváme tak pro klíčovou funkci 65 m2. Pravda, není to nejmíň, ale připočteme-li k ploše dnešního sálu přísálí oddělené jen čtyřmi sloupy, je vše hned jinak. Náhle je navržený sál o 47 m2 menší. Ano jsou zde navrženy ochozy, ale ty by se daly realizovat i nad stávajícím sálem. Přibývají také dva malé sály, kde každý má 70 m2. Stávající sál na zámku je větší a v zásadě jsou zde dva, spodní s vysokým stropem a horní s nízkým. Využitelnost malých sálů v novém kulturním domě je tedy sporná.
Zato se v budově ztrácejí šatny a jsou navrhovaná zbytečná foyer a megalomansky navržené obslužné prostory. Nedostatečné záchody, kde největší jsou přístupné z podesty schodiště, představují alarmující vadu. Schodiště vedle schodiště a spousty dalších chyb ukazují nejen na nedostatečné zadání, ale především na nulovou schopnost zhodnotit kvalitu odevzdané práce nakolik odpovídá zadání. Aha, ale to není, tak se vlastně nic neděje! Za čtvrt miliardy budeme mít menší sál a nepoužitelné jeviště o téměř stejné ploše.
Tak to je rána do černého. Pane, odpusť jim, neboť nevědí, co činí.