Situace u Krátkého rybníka byla obdobná. Rybáři na základě podnětu nechali dodatečně suť od Krátkého rybníka zkontrolovat. Podle informací z dokumentu bylo odebráno celkem 20 vzorků o hmotnosti 3 kg a metodou výluhu bylo zjištěno, že sledované těžké kovy a další potenciálně nebezpečné látky jsou hluboko pod stanovenou normou. Šetření provedla ORLICKÁ LABORATOŘ, s.r.o. na konci srpna. Podle rybáře Josefa Fuchse staršího expertíza prokázala, že materiál je nezávadný a nemůže kvalitu vody ovlivnit. Pan Fuchs starší také popsal, že zpevnění břehu rybníka i jeho úprava byly nevyhnutelné, protože už mnoho let se břeh podemílal a ustoupil několik metrů od místa, kde původně navazoval na vodní hladinu. Aktuálně je betonový materiál překrytý zeminou, jsou odstraněné vyčnívající armatury a povrch má být oset travním porostem.
Věc se probírala také na zářiovém jednání zastupitelstva 17. 9. 2025 v Lanškrouně. V rámci interpelacích se na to ptal zastupitel Ing. Bureš, kterému se podobné praktiky nelíbily a řekl, že rybáři dělají z Krátkého rybníka smetiště, protože betonová suť je podle něho považována za odpad. Nebyl spokojen ani s tím, že mu vedoucí OŽP v Lanškrouně neposkytl informace o šetření s tím, že není účastníkem řízení. Následně věc pan Bureš konzultoval také s krajským úřadem a ten ho odkázal na to, aby vše nahlásil na inspekci životního prostředí.
Podle starosty Vetchého komunikoval hospodář rybářů s OŽP v Lanškrouně. Dále sdělil, že firma, která materiál ukládá, musí doložit, že tak činí v souladu se zákonem. Pokud mají rybáři výluhy a vyplývá z nich, že materiál je nezávadný, mohou ho použít, doplnil. Starosta Vetchý pak přímo konstatoval, že na tom neshledává nic nezákonného.
Přítomný radní a hospodář rybářů Josef Fuchs mladší odpověděl, že se nejedná o odpad, ale dále využitelný betonový materiál. Popsal, že rybáři jsou spolkem, který funguje na základě placení příspěvků a nemůže se dovolit zaplatit výspravu břehů kamenivem za půl milionu. Popsal, že i dříve použili beton ze zrušeného bezpečnostního přelivu na opravu břehů. Vyloučil také, že by beton z Dlouhého rybníka mohl ublížit rybám.
Podle zastupitele Romana Bureše měli rybáři požádat OŽP o zásah do významného krajinného prvku. OŽP měl dát stanovisko a podmínky, kterými bylo třeba se řídit. „Nemělo to proběhnout tak, že se tam něco naveze a pak se to dodatečně zajišťuje“, konstatoval zastupitel Bureš. Telefonicky mi pak řekl, že podle jeho názoru pochybila jak firma VW Wachal, která staví biotopové koupaliště, protože nedodržela podmínky smlouvy a technické zprávy, tak i rybáři.
Vedoucí odboru ŽP v Lanškrouně pan Jiří Šebrle mě dnes informoval, že oprava břehu podle jeho výkladu spadá do udržovacích prací a není k němu potřeba povolení. Z hlediska zásahu do významného krajinného prvku (VKP) nebylo vhledem k rozsahu a termínu potřeba žádat o povolení. Metodický pokyn MŽV pak dle výkladu OŽP umožňuje použít materiál (beton) z koupaliště Dlouhého rybníka na zpevnění břehu u Krátkého rybníka. Pan Šebrle mě ale informoval, že věc ještě šetří inspekce životního prostředí. O výsledku budu čtenáře Listů Lanškrounska informovat.
František Teichmann