Zastupitelstvo jednalo a lidé se tísnili nejen ve velké zasedačce, ale i na chodbě a schodech před ní. Několik desítek občanů se tak dovnitř nedostalo. Starosta sdělil, že se o volném sále na zámku dozvěděl pozdě.
O poliklinice se jednalo přes půlnoc
Cestou zpátky jsem před desátou nakoukl do oken „velké“ zasedačky. Svítilo se, což jsem považoval za důkaz toho, že se v sále uklízí po zasedání a šel domů. Druhý den jsem pak zjistil, že zastupitelstvo končilo až po půlnoci a teď váhám, jestli si dalších více než pět hodin vyslechnu ze záznamu. Opravdu si nejsem jistý, mám-li dost energie na toto pětihodinové představení. Ona ta hodina a půl úplně stačila. Pokud se dnes koalice diví tomu, proč si nikoli bezvýznamná část veřejnosti klade stále otázky okolo polikliniky, může to být i proto, že rozhodnutí, jak polikliniku stavět, nepředcházelo žádné veřejné diskuzní zasedání. Občanům, kteří žádali polikliniku v centru, už byl pouze představen projekt. Nový návrh Demokratického fóra nepřichází, pravda, v ideální chvíli, ale nastoluje argumenty, kterými má smysl se zabývat. Tedy pokud ctíte úsloví: „S péčí řádného hospodáře“, které jsem už tolikrát slyšel z úst Radima Vetchého.
Ač jsou věci složité a není jednoduché najít správné řešení, zásadní pro mě zůstává výsledná efektivita rozhodnutí v celé šíři tohoto pojmu. Téma polikliniky by dnes nemělo být politickým tématem, protože všichni se shodují na tom, že je potřeba, že má být v centru města, a že bude sloužit nám i dalším generacím zhruba 50 až 100 let. Tak kde je problém?
Městská verze se rodila velmi složitě
Před necelými čtyřmi roky se vedení města rozhodlo, že udrží polikliniku v centru. Sám jsem se aktivně podílel na petici, která to žádala. Výsledkem rozhodnutí rady je sice možný, ale v zásadě značně krkolomný projekt. Čím dál tím více se divím, že sami aktéři rozhodnutí s projektanty už dávno při všech nekonečných potížích nehodili ručník do ringu a nenašli urbanisticky i stavebně příznivější verzi. Po nákupu autodružstva se to totiž tak trochu nabízelo. Protože pokud by se dnes sedlo ke stolu a zapomnělo na tři a půl roku lopotné práce, jednání s úřady, památkáři, lékaři a kdovíkým dalším, vypadal by výsledek jednání o poliklinice asi jinak. A tady někde možná vězí onen zakopaný pes. Stojí za to pozdržet projekt, dejme tomu o tři měsíce a investovat čas i peníze do odborného posouzení obou variant tak, aby se vybralo urbanisticky, finančně i z hlediska města nejlepší řešení? Do země se stále ještě nekoplo.
BUDOUCNOST BUDE CHYTŘEJŠÍ, ROZHODUJE SE ALE TEĎ
Za třicet čtyřicet let, až už si nikdo nebude pamatovat, co se okolo polikliniky dělo, budou naše děti vědět, jestli jsme se dokázali rozhodnout správně a servítky si v případě špatného rozhodnutí brát nebudou. Mohou řešit zcela jiné potřeby města v jiných politicko-ekologicko-ekonomických souvislostech a obracet každou korunu investic dvakrát. A z našich rozhodnutí, které nedohlédla ani za horizont desetiletí, jim může být hodně smutno. To, jestli se poliklinika dostavěla v roce 2021 nebo 2023, zajímat nikoho nebude. Technologie způsobí, že zdravotnictví bude tou dobou vypadat jinak. Dost věcí asi dnes nedomyslíme, ale už teď víme, že silné ročníky husákových dětí budou druhou dekádu v důchodu plnit ordinace. Bude projekt, který řeší především aktuální potřeby, stačit i tou dobou?
Už před volbami, stejně jako dnes, má staronová koalice jasno. Poliklinika se bude stavět podle schválené verze a nic na tom nezmění ani sebelepší návrh nebo argument. Kdyby si kdokoliv z nich připravoval rekonstrukci domu postupným ubouráváním a dostavováním jeho zdí, jako se to plánuje u polikliniky a ještě v něm zároveň bydlel s dětmi, asi by si každý klepal na čelo, že nechce zvážit i jiné možnosti, tím spíš, když se nabízí. Jde-li ale o městský projekt a peníze, ztrácí se soudnost a hledají především argumenty, proč by jiná varianta nešla.
KOALICE SHODILA DALŠÍ JEDNÁNÍ ZE STOLU
Upřímně řečeno lidsky chápu, proč současné vedení hájí projekt, který stál tolik sil a energie a minimálně jednou přežil klinickou smrt, kterou mu uštědřili památkáři. Ale ani tři roky příprav, čtyři miliony korun a termín dokončení 2022 pro mě nejsou fatální argumenty, proč to všechno nehodit za hlavu a připravit projekt nový, pokud by se ukázalo, že by mohl v mnoha ohledech řešit zdravotní zázemí regionu i významnou část města lépe a suma sumárum i levněji. Minimálně proto, že o vážné a odborné posouzení stojí i nemalá část lékařské veřejnosti. Zastupitelstvo však koaliční většinou prosadilo, že žádné další posuzování neproběhne. A basta.
Není to ani zdaleka poprvé, co se prosazuje tahle varianta. Kulturní dům měl stát 130 milionů a měl v říjnu fungovat, jak starosta Vetchý proklamoval ještě letos v dubnu. A jaká je aktuální situace? Týden po volbách dostali maturanti z gymplu zprávu, že se lednové termíny plesů ruší. Tak že by to s těmi plesy dopadlo v půlce února nebo „už“ v březnu? A kolik že to nakonec bude stát?
František Teichmann
