Popis tabulky: Tabulka by nebyla úplná, pokud by se čísla nevysvětlila. Nulové náklady na správu městských lesů a OLH v Lanškrouně v letech 2017 a 2018 vyplývají ze společného obchodu obou měst. Vše zajišťoval Ing. Bureš, kterého z cca poloviny platily Štíty, a z poloviny si na svůj plat vydělal díky společnému obchodu obou měst, ze kterého Lanškroun profitoval. Nulová položka na straně Štítů zase vznikla tak, že náklady na správu lesa i OLH byly zahrnuté do cen za dřevo a dalších nákladů spjatých s těžbou a údržbou lesa. Obě města prováděla pouze nahodilou těžbu zaměřenou na kůrovcové a kalamitní dřevo.
Z POSUDKU ING. ŠMAHELA
„Lesní hospodářská kniha není správně vedena a údaje poskytované MZeČR, ČSÚ a státní správě lesů v povinných ročních výkazech nejsou zpětně jednoznačně ověřitelné. Tento problém je dlouhodobější.
Stav mladých lesních kultur na lesním majetku města je většinou neuspokojivý. Porosty nebyly v roce 2020 ožnuty ani ošetřeny proti okusu zvěří. Řada výsadeb byla potlačena buření a nebylo možné zjistit druh dřeviny použité při zalesnění. Některé plochy proto mají charakter holiny. Výsadby a přirozená obnova nebyly dostatečně chráněny oplocenkami a došlo ke škodám okusem. Prořezávky a probírky do 40 let věku porostů byly na majetku provedeny za dobu platnosti LHP (2017 – 2026) v minimálním měřítku. Lesy mají nerovnoměrné zastoupení věkových stupňů. Klest na holinách zabírá produkční plochu a komplikuje budoucí péči o kultury.
Kůrovcovou kalamitu se podařilo na majetku zvládnout.
Doporučení: V nejbližších letech intenzivně pracovat na prořezávkách a probírkách do 40 let věku. V mýtních těžbách je třeba respektovat nerovnoměrné zastoupení věkových stupňů. Je doporučeno drcení klestu s ponecháním hmoty na pasekách, za využití dotací. Mýtní těžby mají být rozložené na delší časové období. Je vhodné zašetřit některé mýtní porosty a využít je k vyrovnání propadu letech 2027 – 2056.
Závěr zprávy: Pro příští decennia dojde k poklesu těžebních možností na lesním majetku, a to cca o 1/3. Lze předpokládat výrazné snížení výnosovosti lesa. Cílem je uplatňování většího podílu přirozené obnovy porostů a zavádění podílu melioračních a zpevňujících dřevin. Zachování porostů přes období kůrovcové kalamity nabídne výrazně lepší zhodnocení vytěženého dříví, zvlášť u smrku, jehož bude výhledově nedostatek. Vlastník by v nejbližších třech letech neměl v žádném případě jít na hranici maximální povolené výše těžeb dle LHP. Je třeba využít dotačních programů pro lesní hospodářství z rozpočtu MZe ČR a kraje.“
EKONOMIKA MĚSTSKÝCH LESŮ 2017 - 2020:
Zde stačí zadívat se do tabulky, která je k dispozici a sumarizuje poslední 4 roky. Z ní jednoznačně vyplývá, že ekonomika městských lesů se po změně správce lesa v Lanškrouně propadla. Dílem za to může jistě i kůrovcová kalamita, ale z velké míry to bylo dáno nepřipravenou a evidentně nefunkční změnou systému správy městských lesů. Město Štíty, které do konce roku 2018 hospodařilo společně s Lanškrounem, si vedlo lépe jak po stránce lepšího zpeněžení dřeva, tak především ve výrazně nižších nákladech za těžbu. Z tabulky bije do očí razantní nárůst nákladů spojených s těžbou po roce 2018. Po mnoha letech, kdy Lanškroun ze svých lesů profitoval, došlo k propadu do ztráty. Za rok 2019 Lanškroun na každém vytěženém m3 dokonce prodělal bezmála pětikorunu. V roce 2020 pak vydělal na 1 m3 dřeva jen 72 Kč. Štíty dokázaly i v těžkých letech vydělat mnohem více a vždy to bylo v průměru nad 400 Kč za m3. Samozřejmě, že jde do jisté míry o nepřesná a ne vždy jednoznačně poměřitelná čísla, protože v nákladech na těžbu se projevuje třeba složitost terénu a při prodeji dřeva zase sortiment. Například v roce 2020 ale Lanškroun těžil především v dobře dostupné Kypuši a krom kůrovcového dřeva se vytěžilo i nemalé množství zdravých stromů a modřínů, které se i v loňském roce daly dobře zpeněžit. Správu lesa měl v Lanškrouně v roce 2019 na starost pan Kubík, v roce 2020 pak Petr Vančura. Těžbu v roce 2020 prováděla převážně firma Vančura Invest s.r.o., která zároveň zajišťovala také prodej dřeva. Štíty pokračovaly ve spolupráci s Ing. Burešem. Ten do konce roku 2018 pracoval pro obě města, než byl v Lanškrouně propuštěn pro nadbytečnost a ukončila se i spolupráce obou měst v péči o lesy. Starosta Štítů pan Vogel to na zastupitelstvu označil za „bláznovství“. Vztahy mezi Lanškrounem a Ing. Burešem pokračovaly právními spory. Aby srovnání bylo komplexnější, je dobré připomenout, že na odboru investic má lesní hospodářství na starost jeden z úředníků, což jsou náklady, které se do ekonomiky nezapočítávají. Významné pro srovnání obou měst jsou také dotační souvislosti. Štíty dokázaly za poslední dva roky díky Ing. Burešovi získat dotace na zmírnění kůrovcové kalamity a obnovu lesních porostů ve výši cca 3,5 mil. Kč, ale Lanškroun jen 822 tis. Kč. Štíty také za poslední dva roky vysázely na 93 tisíc sazenic, v Lanškrouně to bylo jen 20,5 tisíc.
DVA ROKY ZMĚN NEPŘINESLY NIC Z TOHO, CO BYLO SLIBOVANÉ
Výsledek péče o les v poslední době může do jisté míry zhodnotit každý Lanškrouňák. O ekonomice vypovídá tabulka, ale dobře je patrný i při procházce Kypuší, kde jsou vidět i bezmála rok po těžbě neopravené cesty poničené těžbou, nepořádek v lese a hromady dřeva zarostlé v ostružinách. Že ani péče o mladé porosty nebyla v roce 2020 vedena s náležitou péčí, už zmínil posudek pana Šmahela, stejně jako fakt, že přehled o tom, co se v lesích reálně děje, včetně evidence není ani zdaleka ideální. Jediné, co mohu považovat za pozitivní, je konstatování, že kůrovcová kalamita byla zvládnuta. Díky si zaslouží především sama příroda, která v roce 2020 poslala mnohem více srážek, chladnější léto a letos i řádné mrazy. Avšak z toho, co bylo před změnou správy městských lesů avizováno, se nepodařilo naplnit prakticky nic, krom slov o bláznovství starosty Štítů Jiřího Vogela.
CO BUDE?
Správce městských lesů pan Vančura skončil na konci roku 2020. Městské lesy jsou už třetí zimu za sebou bez řádné péče. Přitom právě těžba v zimním období je z hlediska prevence šíření kůrovce klíčová. Vedení města znovu řeší, kdo bude správcem městských lesů až v dubnu. Kdo bude zajišťovat odborného lesního hospodáře, nikdo neví. Přitom jeho funkce je pro řádnou péči klíčová. Ve výběrovém řízení se vedení Lanškrouna zaměřilo na správcovství lesa a předpoklad, že vše vyřeší firma, která bude zajišťovat nejen správcovství, ale i veškerou údržbu lesa, těžbu dřeva, pěstební činnost a prodej dřevní hmoty. Tedy zhruba systém, který tu byl v loňském roce díky firmě Vančura Invest. Výběrové řízení předpokládá těžbu 5000 m3 dřeva a krom odborné způsobilosti zájemce požaduje také technickou vybavenost. Například lesnický traktor s nakládací rukou atd. Na posledním zastupitelstvu tento model obhajoval starosta Vetchý slovy, že jde o doporučení organizace SVOL. Podaří se nastavit v městských lesích systém náležité péče a ekonomické prosperity? Uvidíme! Poslední dva roky v tomto ohledu byly neúspěšné.
František Teichmann, za poskytnutá data děkuji FO MU Lanškroun a MU Štíty