Koalice si možná mne ruce, neboť aktuálním trestním oznámením na J. Marka a jeho systematickou medializací se rozjíždí i předvolební kampaň, ve které dostává další opoziční lídr „přes prsty“. Trestní oznámení totiž bylo už dříve podáno i na Ing. Bureše v souvislosti s jeho působením v pozici správce městských lesů. Zatím není zřejmé, bude-li někdo obviněn, jednoznačné ale je, že městu nic z toho neprospívá. Mýlím se, když konstatuji, že nikdo rozumný by v podobné atmosféře pracovat nechtěl? Jaký vzkaz to je pro lidi, kteří by měli zájem o komunální politiku?
Jsem přesvědčen, že zásadní podíl na vyhrocených vztazích nese sama koalice. Ona nastavuje to, jak bude jednat s opozicí, protože svou většinou rozhoduje o jednotlivých krocích. To ona dostala po volbách silnější karty, ale také větší díl zodpovědnosti. V tomto ohledu Lanškrounské fórum jako nejsilnější strana „hodilo vidle“ do vzájemné komunikace už v předvolebním období článkem „Zpátky do minulosti“, ve kterém se především hrálo na ony nízké lidské pudy, jak o nich tak plamenně mluvil na zastupitelstvu Hynek Brýdl. Režisérem další eskalace větších než malých sporů se stal tajemník Brandejs. Jeho vyjádření v médiích a následné počínání těsně před volbami 2018 muselo zákonitě vyvolat pocit, že byla ovlivněna předvolební soutěž v neprospěch některých opozičních stran. Soud tajemníkovo stíhání policií zastavil, ale zároveň konstatoval, že činy se staly. Vedení města zaujalo pozici, že vše bylo v pořádku. Bohužel politická kultura tady dostala „řádně na frak“. Vedení města se však čím dál častěji stylizuje do role arbitra slušnosti a solidnosti.
Staronová koalice mohla po volbách buď vést konstruktivní dialog s opozicí a řešit kritické připomínky, nebo tlačit věci silou většiny tak jako minulé období. Vedení města však v žádné podstatné chvíli reálnou spolupráci s opozicí nepřipustilo. Těžko vysvětlitelná postupná likvidace do roku 2018 úspěšného modelu správy městských lesů vázané na osobu Romana Bureše jen akcelerovala spory s opozicí. Tím spíš, že Roman Bureš je i zastupitelem. Jeho opakovaná slova o „šikaně“ ze strany tajemníka Brandejse nikdo neřešil. Nikdo z vedení města se ho nezastal ani na zastupitelstvu, kde byl několikrát tajemníkem Brandejsem osočen z nekalého jednání. Vůči údajně nevhodnému chování Jindřicha Marka teď vedení města naopak zaujalo velmi nekompromisní postoj. Používá lanškrounská rada na všechny stejný metr?
Vedení města nepřiznalo ani zjevné manažerské přehmaty. Možnost mělo jak v projektu kulturního domu, který se značně zpozdil a nabobtnal o desítky milionů, tak i po eskapádách s developerem v lokalitě Za Střelnicí II. Tam musel zakročit až soud. O zpackané a nepřipravené změně správy městských lesů, které se v roce 2019 propadly do ztráty, ani nemluvě. Poslední velkou příležitostí k nalezení komunikačního smíru mohla být studie porovnávající obě varianty výstavby polikliniky. Koalice však mnohdy zcela nepochopitelně hájí cíle developerů, dodavatelů, architektů i vlastní názory a to i proti zájmu občanů, názorům odborníků nebo ekonomickým výsledkům. Bohužel se stává, že pravda vyslovená „nepřítelem“ se nepřipouští.
Opozice naopak ztrácí věcný nadhled a utápí se v křivdách a zoufalé snaze něco prosadit. V debatách je zbytečně mnoho emocí. Aktuální spory okolo odměn a mezd na úřadě a u vedoucích příspěvkových organizací nevyznívají u části veřejnosti dobře. Starosta Vetchý i tajemník Brandejs obhajují rozdělování odměn úředníků jako spravedlivé a dobře nastavené. Úřad má být personálně stabilizovaný. Snad to tak vnímají i jeho zaměstnanci. Bohužel v situaci, která ve městě panuje, opozici nezbývá než důsledně věcná kritika a trpělivá kontrola koaličních rozhodnutí. Situací, kdy je co řešit, je dost. To, že koalice na kritiku ne vždy reaguje adekvátně a obhajuje i zjevné chyby, je věc jiná. To ale mají posoudit především voliči.
V Lanškrouně se netáhne za jeden politický provaz už pěkně dlouho, a proto jen těžko můžeme mít tah na branku a výsledky, jako to uměli a umí třeba v nedaleké Litomyšli. Zůstáváme provinčním maloměstem, kde se vedou hloupé žabomyší války. Klíčové investiční projekty města nemají jednoznačnou a širokou politickou podporu. Jsou výsledkem mimořádně příznivé ekonomické situace města na straně příjmů nikoli precizně připravených a s veřejností, odborníky i opozicí prodiskutovaných projektů. To je na jedné straně složitá, zdlouhavá a jistou měrou nevděčná práce, ale na druhé straně ta nejdůležitější politická aktivita. Pokud by se energie investovaná do sporů obrátila do přípravy a cizelování projektů k dokonalosti, komunikaci s veřejností a podpoře občanské společnosti, Lanškrounu by to bezesporu prospívalo podstatně víc. Město ale nereprezentují osobnosti dialogu, politické kultury a nadhledu. Zasedání zastupitelstva jsou toho zřejmým důkazem, stejně jako městské noviny velebící aktivity, názory a rozhodnutí vedení města.
František Teichmann