ORGANIZACE SPRÁVY LESA
Pro nezasvěcené je potřeba srozumitelně vyjasnit úlohy jednotlivých pozic, jen tak lze situaci porozumět. Město Lanškroun vlastní cca 313 hektarů lesa. Klíčovou odborně erudovanou osobou, která spravuje les a navrhuje, co se má kde a jak dělat, je správce lesa. Zahrnuje to vše od pěstebních postupů po těžbu a prodej dřeva. Za to vše má být zodpovědný správce lesa. Ten má také zodpovídat za účelnost vynaložených prostředků, kvalitu práce v lese, kontrolu nad smluvními partnery, kteří lesní práce vykonávají. Správu zajišťuje pro majitele lesa a práce s ním konzultuje a plánuje. V Lanškrouně tuto funkci vykonává firma Vančura invest s.r.o., zastoupená panem Petrem Vančurou.
Na správu lesa ovšem není sám. Důležitou roli sehrává také vlastník lesů, který má usměrňovat správce lesa, zadávat mu úkoly a kontrolovat jeho práci. Tuto roli v Lanškrouně zajišťuje rada. To, jestli jsou správcem nebo vlastníkem navržené a provedené zásahy ve shodě s lesním zákonem, zajišťuje odborný lesní hospodář. Pro Lanškroun tuhle službu zajišťují na základě smlouvy LČR, konkrétně pan Vlastislav Bednář. Jeho funkce spočívá především v odborném poradenství, na základě smlouvy zajišťuje pro Lanškroun některé další činnosti, například poradenství v oblasti zalesňování nebo získávání dotací. Předmětem činnosti OLH vykonávané Lesy ČR není ale přímé provádění nebo organizace lesnických činností (pěstebních a těžebních prací) vlastníkům lesů ani výkup a následný prodej dříví od těchto vlastníků.
Také jsem se dozvěděl, že v jiných oblastech ČR se doporučuje a v praxi u menších i větších lesních ploch, jako jsou ty lanškrounské, osvědčuje varianta, kdy se role správce lesa a odborného lesního hospodáře slučuje. Tedy koncept, který současné vedení zrušilo a argumentovalo nutností lepší kontroly a snížením nákladů. Jak je zřejmé, nedošlo dosud ani k jednomu.
DVĚ ŽIDLE PANA VANČURY
Čtvrtým partnerem do hry je pak firma, která na základě pokynů správce lesa vykonává jím navržené lesní práce. V Kypuši zajišťuje těžbu firma Vančura invest s.r.o. A v tom vězí zcela zásadní problém, neboť pan Vančura prostě sedí na dvou židlích. Kontrola systému, kdy správce lesa zároveň provádí lesnické práce jako firma a se dřevem obchoduje, není ve smlouvách nijak ošetřena. To zcela odporuje logice hospodaření. Podle vyjádření odborníka je takové spojení funkcí v jiných krajích vysloveně zakázané.
Vyjádření rady města však tento „problém“ nijak neřeší a už vůbec nevysvětluje. Nezodpovězená zůstala i otázka, jak je v této situaci zajištěna kontrola správce lesa. Konkrétně jde například o kontrolu samotné těžby, ošetření stromů, vytěžené dřevní hmoty, fyzické zajištění přejímek dřeva, jeho správné označení a veškeré úřední náležitosti s tím spojené. Zjednodušeně řečeno nevíme, jak a kdo vykonává dohled nad firmou Vančura invest s.r.o.
SMLOUVY S VANČURA INVEST S.R.O. VYKAZUJÍ ŘADU NEDOSTATKŮ
Samotné smlouvy s firmou Vančura invest s.r.o. vykazují řadu nedostatků. Například podle smlouvy nemá firma těžit nic jiného než smrk, ale těžila se řada jiných dřevin. Smlouva také neřeší, co se děje s dřevem slabším 14 cm (přitom se zpracovává dřevo od síly 7 cm). Ceny dřeva jsou obecně vzato nastavené nízko. Nejnápadnější je to u paletářského dřeva. Smluvně je stanovena částka 300 Kč za m3, ale na trhu se běžně obchoduje za 650 Kč za m3.
Pokud vlastnictví přechází na kupujícího - Vančura invest s.r.o. - až zaplacením, pak má dříví ležet na místě do zaplacení. Pokud to tak není, firma odváží dříví, které jí nepatří. Smlouva obsahuje sankci vůči kupujícímu pouze za pozdní zaplacení. Pokud se smluvní partner vykašle na cokoliv v této smlouvě kromě platby, město nemá možnost žádných restrikcí. Vůbec také není řešena ochrana proti kůrovcům, kvůli které je celá těžba prováděna. Co se stane, když tam bude dříví ležet měsíc a kůrovec v něm dokončí vývoj a vyletí? Nic, ale v takovém případě byla tato sanační těžba zbytečná. Chyb je tam ale ještě víc. Jinými slovy smlouvy jsou připravené lajdácky a bez znalosti problematiky. Samotné opodstatnění těžby v Kypuši pak zpětně nelze jednoznačně hodnotit a lze se jen spolehnout na odborné posouzení odborného lesního hospodáře.
KŮROVEC
Mnou oslovený odborník konstatoval, že „jemná“ opatření vůči kůrovci se mu neosvědčila. Razantní přístup nemá zaručené, ale většinou lepší výsledky. Kůrovec v letních měsících dokáže svůj vývojový cyklus dokončit za jediný měsíc. Za rok se pak standardně vyvinou tři generace brouků. Jedna samička klade cca 60 vajíček, polovina jsou samičky. Teoreticky tak z jedné přezimující samičky může být na podzim teoreticky 27 000 samiček. Jeden napadený strom infikuje a zničí cca 20 – 30 okolních stromů. Smrk se sice dokáže proti kůrovci efektivně bránit, ale za dvou podmínek. Kůrovce nesmí být příliš a strom musí mít dostatek vody na tvorbu pryskyřice, kterou dokáže zalepit snubní komůrku samečka. Ani jedna z podmínek v současnosti moc neplatí.
Ze všech preventivních opatření mají podle názoru odborníka zásadní smysl pouze tři. Prvnímu se říká čistý les. Znamená to, že od konce září do konce března provedu důslednou a pečlivou sanaci všech napadených stromů. Zásadní je pak likvidace polomů, vývratů a všech ležících stromů, které jsou pro brouky „neodolatelné“. Bohužel v klíčovém období zimních měsíců 2019 ani 2020 se v městských lesích netěžilo, neboť lesy byly bez správce. Zodpovědnost za tento stav nese vedení města, když nezajistilo kontinuitu správy městských lesů i lesních prací poté, co skončil ing. Bureš v prosinci 2018 z důvodu nadbytečnosti. Kůrovcem napadené stromy nad lesní vilou manželů Mackových tam stály před rokem a stojí tam dodnes. Dnes už sice neškodí, protože brouk už z nich odletěl, ale svědčí o nedůslednosti loňské péče. Tady bych vinu nespatřoval v panu Kubíkovi, bývalém správci, protože ten nastupoval v půli dubna 2019 a podle mě nevěděl, kde mu hlava stojí.
Porost v této zóně je broukem promořený a mnoho z něho nezůstane. Bohužel mohu jen konstatovat, že v tomto ohledu bude další těžba v Kypuši opodstatněná. Zásadní je v porostu zachovat listnáče, a to i v případě jejich snížené zdravotní kondice nebo poškození těžbou. Mikroklima listnáčů totiž pozitivně podporuje přirozené i umělé zmlazení porostu. Také není nutné porost po těžbě okamžitě osázet, protože nejcennější je to, co z okolního lesa „přiletí“. Výsadba smrků v půlce května, aktuálně provedená na Kypuši, má bohužel menší šanci, že se uchytí.
Druhé opatření jsou lapáky. Tedy stromy, které se úmyslně nechají v lese ležet a slouží k odchycení brouků, kteří přežili zimu. Klíčové je strom v pravý čas sanovat. Tedy zlikvidovat kůrovce buď chemicky, nebo mechanicky tak, aby nevyletěl a nenapadl jiné porosty.
Třetí opatření můžeme označit jako letní údržbu, která znamená systematickou kontrolu stromů a likvidaci ohnisek. Všechna opatření mají smysl jen za předpokladu, že se dělají včas, důsledně a to i na porostech okolních vlastníků.
POLITIKAŘENÍ LESY NEZACHRÁNÍ, PÉČE ANO
S částí článku rady města Lanškroun mohu souhlasit. Lesy v ČR projdou výraznou změnou, a to i u nás v Lanškrouně. Také lze konstatovat, že razantní těžba je v současné situaci mnohde nezbytná. Pro záchranu lesů však musí být péče kontinuální, důsledná a správně načasovaná.
Rada města si však „nevidí do úst“, když viní z kdejaké nekalosti bývalé zaměstnance, opoziční zastupitele nebo novináře, ale zároveň zcela zapomíná na svou vlastní zodpovědnost a podíl na vzniklé situaci. Komunikace směrem k občanům byla ze strany města nulová, když takto významné zásahy v městských lesích nebyly dopředu avizované v médiích, které má město plně k dispozici. A kdyby pro nic jiného, mohlo tak ošetřit alespoň bezpečnost návštěvníků oblasti. Obviňování z politikaření je pak zcela za hranou, protože místním jde o les a vedení města by si mělo zvyknout, že lidé se budou ptát i na věci, které se složitě vysvětlují a nemusí být příjemné. V článku bylo použito jistě pravdivé rčení, když se kácí les, létají třísky, ale napsán byl v duchu pořekadla já nic, já muzikant.
Mírnou naději ve mně vyvolává nápad s vytvořením společné pracovní skupiny koalice i opozice, která by měla za úkol věnovat se problematice městských lesů. Je dost co napravovat. První schůzka má proběhnout v pátek 15. května. V dnešním rozhovoru se starostou Vetchým mi bylo přislíbeno, že po pondělní radě 18. 5. dostanu odpovědi na otázky, které pošlu, a týkají se hospodaření v lesích. Mnohé z nich už jsem v tomto článku nastínil.
František Teichmann
Smlouvy si můžete najít zde:
Odborný lesní hospodář:
https://smlouvy.tcssl.cz/dokument?lanskroun?MULA0B0JEQEX-0
Správce lesa:
https://smlouvy.tcssl.cz/dokument?lanskroun?MULA0B0JLU35-0
Smlouva o dílo:
https://smlouvy.tcssl.cz/dokument?lanskroun?MULA0B0JO4LM-0
Kupní smlouva:
https://smlouvy.tcssl.cz/dokument?lanskroun?MULA0B0JR37O-0