Starosta města Radim Vetchý:
Odchod pana tajemníka na nové působiště mě vůbec netěší, ale plně respektuji jeho rozhodnutí. Pan tajemník Jaroslav Brandejs ukončí své působení na našem úřadě na konci března 2021. Během dvouměsíční výpovědní lhůty, která začala běžet 1. února, musíme společně dokončit několik rozpracovaných úkolů a především připravit rozpočet města na rok 2021. V únoru bude také vypsáno výběrové řízení na pozici tajemníka městského úřadu. Pevně doufám, že nového tajemníka vybereme ještě v době, kdy bude možné, aby se oba tajemníci potkali a předali si potřebné informace. Panu tajemníkovi děkuji za jeho práci pro město Lanškroun a věřím, že se budeme setkávat i nadále. Zároveň mu přeji úspěšné působení na novém pracovišti a hodně štěstí v osobním životě.
Zastupitel a bývalý zaměstnanec MU Lanškroun, správce městských lesů Roman Bureš:
Od bývalého správce městských lesů, který se soudí s městem jako bývalým zaměstnavatelem pro porušování zákona, nemůžete čekat, že bude tajemníka Brandejse chválit. Já jsem neodešel z městského úřadu dobrovolně. Co bylo důvodem, že jsem se stal pro vedení města nežádoucí osobou, se mohu jen domýšlet. Obecně je ale známo, že jsem zásadně nesouhlasil se záměry změnit princip hospodaření v městských lesích, které měl pan starosta i tajemník, a které následně s požehnáním rady města oba realizovali.
Jako současnému zastupiteli je mi líto, že po příchodu pana Brandejse lanškrounský úřad opustil vysoký počet velmi šikovných úředníků. Jako jejich bývalý kolega a kamarád můžu mít radost z toho, že našli uplatnění často na lepších pozicích, než jaké zastávali na lanškrounském úřadě. Jako zastupitele mě ale takové oslabení úřadu trápí.
Po předchozích tajemnících, Petru Kotěrovi a Honzovi Šebrlemu, zdědil tajemník Brandejs personálně stabilizovaný a technicky dobře vybavený úřad, kterým se koneckonců často rád chlubil. V oblasti odměňování mu byly okolnosti - jak vedení města, tak rozpočet města – velice příznivě nakloněny. Těchto vstupů ale nevyužil a snažil se realizovat změny, které nevedly k vyššímu pracovnímu výkonu a lepšímu pracovnímu prostředí úředníků. Své kolegy otevřeně prostřednictvím soutěží vyzýval k tomu, aby mezi sebou soupeřili. Tyto soutěže (např. Úředník roku) a nápady (Létající úředník) působily spíše jako vtip. On je však myslel vážně. Papírově vypadalo vše skvěle, skutečné výsledky byly tristní.
Ani z pozice zastupitele nemohu práci pana tajemníka hodnotit kladně. Kdo alespoň trochu zná fungování města, dobře ví, že i opoziční zastupitelé se podílejí na důležitých rozhodnutích, ale přirozeně nemají tolik informací, jako členové vládnoucí koalice. Od nezávislého úředníka bych čekal, že dostatečné podklady pro rozhodování zajistí všem zastupitelům. Bylo tomu často ale právě naopak. K tomu, abych se dozvěděl třeba jen základní údaje, několikrát přispěl až zásah nadřízeného krajského úřadu.
Na hodnocení působení pana Brandejse v čele městského úřadu je ještě příliš brzy, objektivnější to bude s určitým časovým odstupem. Já sám po osobních zkušenostech jednak jako bývalý podřízený zaměstnanec, jednak jako volený zastupitel mohu prohlásit, že jeho rozhodnutí odejít z radnice spíše vítám. Přesto mu na jeho další životní pouti přeji jen to dobré.
Toto vyjádření Listům Lanškrounska poskytl bývalý zaměstnanec úřadu, jehož jméno redakce zná, ale na žádost ho nezveřejňujeme. Nejde tedy o názor anonymní:
Pan tajemník měl několik silných "stránek", které současně byly i jeho Achillovou patou. Zejména to byla jeho loajalita a oddanost. V souladu s vojenským drilem, který mu byl vlastní, a to soudě i podle jeho stylu oblékání, poslouchal a plnil pokyny s maximálním nasazením. Bohužel jeho loajalita netkvěla plně v oddanosti zaměstnavateli, městu, ale konkrétním osobám, které v jeho čele stojí. S opozičními zastupiteli v takovém souladu nebyl.
Další jeho charakteristickou vlastností byla soutěživost a dalo by se říci i kreativita, ke které mu dávalo vedení města volné pole působení. Vzniklo tak několik projektů, které naštěstí neměly dlouhého trvání. Přesto dokázaly způsobit mnoho nedorozumění a neshod. Jaroslav Brandejs nestmeloval, naopak fungující úřad s dobrým jménem polarizoval. Nepodporoval týmovou práci, ale individualitu. Ta může být v některých situacích přínosem, ale s jistotou ne v tomto prostředí. Rozbití je zpravidla rychlé, tady trvalo jen několik měsíců, ale náprava může trvat i roky.
Pan tajemník může být dobrým společníkem u piva (alespoň pro někoho), dokáže být vtipný, kreativní a strhává na sebe pozornost, nicméně za dobrého manažera ho ani s odstupem a přimhouřením obou očí označit nelze. Důležité je ovšem zdůraznit, že tuto manažerskou pozici někdo řídí, úkoluje a kontroluje.
František Teichmann