Nevýhody okrajového umístění kulturního domu jsou zcela prokazatelné. Když si tu bude chtít například základní škola na Dobrovského ulici udělat celoškolní shromáždění, bude muset vést svých 300 žáků po trase dlouhé dva kilometry přes šest nebezpečných křižovatek. Podobně či ještě hůř na tom bude SZeŠ v Dolním Třešňovci, ale ani školy v centru města na tom nebudou o mnoho lépe. Pro koho se tedy tento nevhodný dům staví?
Nové skutečnosti proti stavbě
Proti navrhovanému stavebnímu místu se objevují další nové významné skutečnosti. Například občané bydlící v okolí podniku zabývajícím se povrchovou úpravou kovů (nedávno postiženého požárem) sepsali petici, ve které požadují zrušení tohoto podniku, protože znehodnocuje jejich domy. Mezi pozemky takto znehodnocené patří i ten, na němž má stát nový lanškrounský KD. Je rozumné stavět cokoliv a kulturní dům zvláště na znehodnoceném pozemku?
Jak to dělají jinde
Před časem jsem se zúčastnil veřejného shromáždění v divadle v Ústí nad Orlicí, kde pět místních architektů, v čele s docentem Jiřím Suchomelem, pozdějším rektorem liberecké univerzity, hodnotilo urbanistickou proměnu města za posledních 50 let. Nejvíc pozornosti věnovali přítomní architekti ústeckému kulturnímu domu. Považují jeho stavbu za velmi nekvalitní, umístěnou na nevhodné lokalitě a s mnoha konkrétními nedostatky. Například kritizují fakt, že okna jedné části budovy směřují do těch míst sousední školní budovy, kde jsou umístěny chlapecké a dívčí záchody. Zazněl tu dokonce návrh na zbourání celého KD nebo alespoň jeho části. Co by tito architekti řekli, kdyby si prohlédli místo, kde má stát KD v Lanškrouně? Jak by hodnotili práci architekta Vlachynského? Nerad musím říci, že pan Vlachynský se v Lanškrouně zcela diskvalifikoval hned na začátku, když souhlasil s výběrem tohoto naprosto nemožného místa.
Slušný a zkušený architekt by vedení města nejspíš řekl toto: „Pánové na tomto místě by snad mohl stát blázinec nebo kriminál, ale ne kulturní dům! Horší místo, už v Lanškrouně nemáte?“
Do budoucna hledíme přes nostalgické brýle
Tragikomickou situaci naší radnice velice vtipně vystihl na jednom shromáždění pan farář Zbigniew Czendlik, když řekl: “Zaplaťme panu Vlachynskému 4 miliony korun za to, že v Lanškrouně nic stavět nebude.“
Hlavním důvodem, proč vedení města chce stavět KD u bývalé plynárny je to, že tam za totalitního režimu starý kulturák stál. Mnozí občané totiž rádi vzpomínají na různé líbivé akce, které v tomto domě prožili, na což mají samozřejmě svaté právo. Otázkou však je, zda tyto blednoucí vzpomínky mají být rozhodujícím kritériem pro volbu staveniště nového KD. Domnívám se, že nikoliv, a že vedení města mělo být schopno odfiltrovat při svém rozhodování tento přežívající teslácký syndrom, tuto směs nostalgických předsudků a dojmů.
Lanškroun má kde stavět!
Jediným pozitivním prvkem navrhovaného místa je bývalá zlatnická vila. Ona sama ale nemůže celkový odpudivý charakter tohoto místa změnit. Každý standardně vyprojektovaný kulturní dům se bez podobné vily obejde, protože ji nepotřebuje. Tato vila je schopna samostatného života, byla tu před kulturákem a bude i po něm.
A kde by tedy mohl a měl nový KD stát? Každý, kdo jen trochu hlouběji pronikl do kulturních a historických souvislostí a duchovních souřadnic našeho města, ví, že Lanškroun potřebuje posílit své městské centrum, kde je dosud několik nepěkných proluk a pár starých, malých domků, odkazujících ještě na původní zemědělský charakter města. Odborník by řekl, že urbanistická struktura našeho města má stále ještě množství hluchých míst. Změnit celkový vzhled středu města není snadný úkol, a proto by k tomu měla být využita každá vhodná příležitost. Chci tu připomenout, že vedení města koupilo po roce 2000 starý, rovněž nepříliš vzhledný lichtenštejnský pivovar a začalo ho podle projektu arch. Kokeše přestavovat. Uprostřed už vzniklo pěkné náměstí ozdobené sochou mladého muže symbolizujícího duchovní vertikálu našeho města. I některé další okolní objekty jsou už dobře upraveny. Tři místa však na svou přestavbu teprve čekají. Je to především velká zatravněná plocha, na které stával dům F. J. Pernikarze. Už delší dobu se v Lanškrouně debatuje a čeká, jak nejlépe to památné místo, ale i celé náměstí zastavět. Toto místo má obrovské duchovní fluidum, vznešené duchovní kouzlo, má zřetelné genia loci. Více než 200 let nese tradici dvou nejvýznamnějších lanškrounských rodů – Pernikařů a Erxlebenů. Je spojeno i s 300 letou existencí lanškrounského pivovaru. Je přece zřejmé, že město toto místo dříve či později dostavět musí. Možnost splnit v jednom aktu dva naléhavé a neodvratné úkoly, tj. postavit na tomto místě nový, krásný, multifunkční KD a zastavět tak léta čekající lokalitu by bylo ukázkou politické chytrosti a občanské odpovědnosti i kulturní osvícenosti.
Někdy se trochu povrchně uvádí, že toto místo je malé. Pravda, není největší, ale není ani malé. Pozemek, na kterém stával Pernikarzův dvůr měří celých 1500 metrů čtverečních. K tomu pozemku těsně přiléhá zrušený sklad starých plastových přepravek, který je jeho majitel ochoten městu odprodat. Budoucí architekt by tak měl pro stavbu nového velkého, multifunkčního KD k dispozici více než 2000 m², což je podstatně víc, než je plocha, na které chce stavět arch. Vlachynský.
Avizovaná stavba Kulturního domu je zaslepenost
Dostavbou Pivovarského náměstí by Lanškroun získal další jedinečný a hojně využívaný a velmi potřebný prostor. Stavět KD na okraji města podle projektu arch. Vlachynského není jen prostá chyba či omyl. Je to neuvěřitelná zaslepenost, intelektuální zpozdilost, projev nízkého pojetí kultury. Stavba, kterou by město mohlo a mělo manifestovat svou kulturní dospělost, bude jen jeho trapnou ostudou. Až se na dokončený KD přijedou podívat architekti a kulturologové nezatíženi tesláckým syndromem, budou zděšeni kulturním domem postaveným mezi ruinami starých ohyzdných průmyslových objektů.
Na závěr chci zdůraznit, že celý tento text nepíšu rád a nechci ublížit osobám, které za stavbou nového KD stojí. Musím však upozornit na rizika celé akce, vždyť se jedná o investici asi 150 mil. Kč. Chci tedy varovat před pokračováním v činnosti, která by vážně poškodila naše město a ohrozila existenčně i samotné hlavní aktéry této kauzy.
