V plánu byl jen červnový Lisabonský závod ME. Tam Lanškrounský sportovec skončil na 12. místě ze 34 závodníků, ale s hořkou pachutí chyby, která ho stála více než 2 minuty. Navíc v podobě nemilosrdně vysilujícího trestného kolečka. Portugalci závodní trať postavili náročnou, ale bohužel až na poslední chvíli. A tak nebylo vůbec snadné ujasnit si dopředu průběh ani taktiku zdolávání tratě na rozdíl od Portugalců, kteří zde měli těsně před evropským šampionátem národní mítink. Hodně energie tady požrala teplota atakující třicítku a dlouhý cca pětikilometrový běh k tomu.
Švédové naopak vynikli precizní a včasnou přípravou tratě, která byla výrazně kratší, ale postavená tak, aby s každým metrem plnila svaly laktátem a vysávala z nich veškerou sílu. S Viktorem jsme se ale shodli, že právě göteborský okruh byl jako dělaný pro jeho silový tempařský styl. Švédové taky dokázali, že mají sympatický smysl pro fair play, když závodníky předem pustili na trať a umožnili jim překážky si vyzkoušet. Tím se setřely případné výhody těch, co překážky dopředu znají. Doufejme jen, že to v budoucnu bude norma a ne výjimka.
Viktor před startem s pracovními rukavicemi, které mu pomohly na mokrých překážkách
„Trať mi seděla, byla postavená náročně, ale bez zákeřností, spíš s důrazem na vytrvalostní sílu a rychlost než na technickou složitost. Jediné, co jsem den předem neodhadl bylo pilování techniky zdolávání překážek, protože mě v den závodu dost bolely svaly na zádech,“ popsal Viktor své pocity.
Do závodu Viktor nastoupil v první vlně papírově lepších čtrnácti závodníků. Samotný páteční start dorostenců pár minut před tím pokřtila prudká průtrž mračen. Ta během chvíle trať precizně prolila. Mnohé chyty, překážky i lana byly proto o dost kluzčí ve srovnání se suchými slunečními podmínkami čtvrtečního závodu kategorie Elite. Proto Viktor závodil poprvé v rukavicích, které jsou povolené a usnadňují držení vlhkých překážek.
Hned od startu bylo jasné, že na trati bude dominovat úřadující mistr Evropy, Švéd Folke Eriksson. Ten nasadil zdrcující tempo, se kterým tak nějak držel krok jen Holanďan Leon Frederiks stíhaný domácím Lucasem Janssonem a dvojicí Belgičanů Vanhullenbuschem a Peteghemem. Na průběžné šesté pozici se od prvních překážek držel Viktor. V závěru bylo vidět, že ho síly ještě neopustily a dotahoval se k páté pozici Peteghema. Ten viditelně „vadnul,“ ale do cíle doběhl devatenáct vteřin před ním. Nakonec z toho bylo krásné šesté místo, protože nikdo ze závodníků z druhé třináctičlenné vlny už nejrychlejší šestici neohrozil. Poláci, Maďaři, Dánové, Španělé ani Němci se před Viktora nedostali. Nejvíce ho však těšily „skalpy“ všech Portugalců, kterým oplatil lisabonskou porážku. Na start se postavilo 27 sportovců z 13 zemí, šest z nich závod nedokončilo pro diskvalifikaci na překážkách.
Výsledný Viktorův čas 18:52 ukazuje, jak moc rychle se tři kilometry běžely. Dobře nastavený prázdninový trénink přinesl ovoce a významně posunul lanškrounského reprezentanta do světové juniorské OCR špičky, když za mistrem světa zaostal o necelé dvě minuty.
Díky za podporu všem sponzorům, kteří umožnili Viktorovu účast na MS: LANO, Kyocera AVX, TGTISK s.r.o. Lanškroun, HK Lanškroun, Město Lanškroun a Pardubický Kraj.
František Teichmann