Program ale už v půl čtvrté rozjela kapela Vokins Romana Zachary, po kterém navázala Brass Company Pavla Vašíčka. Kapela svůj chytlavý repertoár vybrousila za třináct let k dokonalosti, a tak se není co divit, že sklízí úspěchy. V současnosti jde o vůbec nejlepší orchestr základních uměleckých škol v celé republice.

Velký prostor dostal také taneční obor pod vedením Moniky Goliánové, který zatančil celkem tři představení, a to v podání 4., 6. a 7. ročníku.

Literárně dramatický obor pod vedením učitelky Veroniky Samuelové vystoupil se scénkou nazvanou Protiklad. Od páté do šesté hodiny patřil prostor zámeckých zahrad maskám, které sem na bubny doprovodila Drumzilla pod vedením Jana Hrodka. Desítky dětí připravovaly svá dílka jak ve škole, tak i doma s rodiči. A bylo znát, že je letošní téma dokázalo oslovit. Na pódiu se představila černobílá televize s černobílým programem, řada zástupců hmyzu, noční motýli, můry i ještěři. Nechyběla spadlá hvězda, astronauti, klobouk plný nápadů, formule 1, ani lovci a lovkyně snů.

Slavnosti světla začaly před dvaceti roky opatrně a dnes je z nich poutavá podzimní tradice, která každoročně přiláká velké množství Lanškrouňáků. Na konci se ke mně přitočila jedna z drobných dívek a řekla, že letos si masku nepřipravila, protože to zkrátka nestihla. Ale slíbila mi, že příští rok se určitě zúčastní, protože to dnes bylo moc krásné. Tak za rok má šanci s tématem mikrokosmos.

František Teichmann, foto autor a M. Teichmannová