Když si ale dáte dohromady další aktuální zprávy o tom, co prý k dlouhověkosti vede, možná nad touhou být ctihodným kmetem trochu zapochybujete. Nedávné studie opakovaně potvrzují, že k dlouhému životu vede cesta skrze askezi, a to nejen potravinovou. Že se střídmě krmení až hladovějící potkani dožívají až o 1/3 delšího života než ti, co žijí v blahobytu, víme dlouho. Ještě zajímavější studii však představili vědci z britské univerzity v Sheffieldu, když vybádali, že sexuálně aktivní živočichové, včetně lidí, mají oslabený imunitní systém. Ten naopak posiluje kapsaicin z feferonek a bezmasá strava.

Takže si to shrňme. Předpoklady pro dlouhověkost jsou podle aktuálních mediálních doporučení následující: narodit se jako žena, žít asketicky bez sexu a nestresovat se, tedy v klášteře. Baštit málo a pokud možno příšerně pálivá jídla, zároveň je však třeba zapomenout na kotlety. A sakra, to vypadá, že sobotní tatarák nebude z hlediska dlouhověkosti ideální volba, ostatní předpoklady netřeba komentovat.

Ayran si můžete koupit třeba u našich severních sousedů

Vladimír Čermák z Tatenice se dožil 104 let

Když se ale začtete do rozhovorů se stoletými lidmi, zjistíte, že většina z nich se žádné složité askezi neoddávala a pokud ano, tak nedobrovolně a nejčastěji za války. Jejich recepty bývají totiž místy velmi kuriózní. Někdo vidí svou dlouholetost ve vdechování vůně rostlinných pryskyřic, na Kavkaze a v Turecku se traduje ayran, studený jogurtový nápoj, ve Španělsku studená polévka gazpacho. 102 letý Vladimír Čermák, který se mnou kdysi při rozhovoru posvačil chleba s máslem a vysočinou, vyprávěl, jak na dolech vrtal díry pro dynamit při ražbě tunelů nebo o práci na galvanizaci, kde jiní pracovat nechtěli. Mluvil také o ženách, které se mu líbily po celý život a o své mamince, která se dožila stovky. A tady někde vězí asi nejpřesnější odpověď na otázku jak se stát kmetem. Musíte to mít v genech a ještě k tomu přidat notnou dávku štěstí!

František Teichmann