Je to trochu paradoxní, ale jedna z nejpodstatnějších věcí zazněla až na konci setkání s Ing. Arch. Ladislavem Vlachynským. I on totiž potvrdil, že jedině perfektní dramaturgie a vedení dokáže kulturní architektuře vdechnout život tak, aby se stala úspěšnou. Tomu chce jít vedení města pravděpodobně naproti tím, že na nejbližším zastupitelstvu navrhne sloučení kulturního centra s kinem tak, aby měl jeden ředitel na starost obě instituce. Už teď je zřejmé, že pro zdárné fungování nového společenského domu to bude klíčová osoba.
Jak bude vypadat nový kulturák
Vraťme se ale k tomu, co architekt Vlachynský prezentoval v úterý odpoledne 3. listopadu občanům. Předně připomněl, že jde více o studii proveditelnosti než o studii architektonickou. Zadání pak bylo od vedení obce poměrně volné jen se základními tolerančními mezemi. Tou první byla cena. Stavba by se měla vejít do cca 120 milionů Kč, ale není v ní zahrnuta suma za úpravu parku, řešení přilehlé dopravní obslužnosti a výstavba parkoviště s kapacitou cca 100 míst. Cenu bude ovlivňovat také vnitřní vybavení a technické zázemí. Podle původních informací měl pan architekt zachovat, co půjde, ale studie se ukázala jako velmi radikální a počítá s tím, že zůstane pouze vila jako zázemí kulturního centra a všechny ostatní části půjdou k zemi. Nový víceúčelový objekt pak zcela změní současnou dispozici budov. Jeviště o rozměrech 17 x 10 m a výškou 9 m se pootočí směrem k ulici Krátká a hlediště bude směřovat do míst současného parkoviště. Zázemí zajistí boční sály a sklady po stranách jeviště v několika patrech nad sebou. Sál sám je dimenzován pro až cca 1000 lidí v případě plesu a cca 500-600 v případě divadelního představení nebo kongresu. „Samozřejmě to pro mě byla výzva a každý kulturní stánek, který má sloužit veřejnosti, je velkou výzvou. Myslím si, že jsme ve studii byli hodně odvážní, variabilita sálu je obrovská a pro obec, jako je Lanškroun, zcela dostačující. Jsem přesvědčen, že dispozičně by budova měla bez problémů sloužit ještě v příštím století,“ popsal mi na závěr svou optimistickou vizi architekt Vlachynský. Kdyby mohl, rád by do projektu více zapojil park a oživil by venkovní scénu.
Město si přeje kulturní rozvoj
Studie je zatím ve fázi, kdy například nelze spočítat předpokládané provozní náklady, místostarosta Bernášek však potvrdil, že vedení města počítá s tím, že se rozpočet kulturního centra bude v souvislosti s provozem nové budovy časem měnit. Zároveň mi sdělil, že celá rada počítá s kulturním rozvojem města, zvýšením počtu představení i kulturně zaměřených kroužků. „Chceme, aby spolky mohly zkoušet v odpovídajících prostorách, kde je čisto a topí se tam, to samozřejmě bude potřeba nějak zajistit a předpokládáme, že nový kulturák celkovou nákladovost navýší.“
Nový společenský dům už v roce 2018?
Z hlediska termínů má vše směřovat k tomu, aby stavba začala sloužit veřejnosti během prázdnin v roce 2018, ale pan Vlachynský má za to, že by se to mohlo stihnout rychleji. Studie byla již minulý týden odprezentována radě města, dnes se s ní seznámili zástupci kulturních spolků a odpoledne veřejnost. Místostarosta Bernášek se vyjádřil v tom smyslu, že studie společenského domu byla zástupci kulturních spolků přijata vesměs pozitivně a větší diskuse se vedla pouze o velikost jeviště a šaten: „Při návštěvě Hlinska jsme se dozvěděli, že je výhodné mít také orchestřiště, což nám potvrdil i Ing. Pilný z kulturní komise. Jenže díky tomu se zase zmenší plocha jeviště, takže je možné, že na úkor první řady sedadel se bude ještě jeviště rozšiřovat. Mluvilo se i o kapacitě šaten. Mně osobně se zdá, že je jich dostatek, ale v případě, kdy vystupuje větší počet souborů, holt nebude možné, aby měl každý vlastní.“
Časová posloupnost následných kroků by měla být dle slov starosty Vetchého zhruba následující.
V nejbližších týdnech bude probíhat připomínkování ze strany dotčených institucí, městského architekta a vedení města, které zvažuje, že navštíví na základě doporučení jednoho z občanů také Kulturní dům v Trutnově, aby mělo co nejvíce relevantních informací o praktických zkušenostech s fungováním podobného zařízení. Následně by se dokončila architektonická studie a zadala soutěž na projektovou dokumentaci. Na jejím základě by proběhlo výběrové řízení na generálního dodavatele.
Demoliční práce mohou začít podle architekta Vlachynského již na jaře a výstavba se může rozběhnout v létě 2016.
O konečné podobě se ještě bude diskutovat
Momentálně však nejsou všechny parametry budovy zcela známé, slovy architekta je to zatím „hodně živé.“ Místostarosta Bernášek už potvrdil, že s ubytováním se v budově nepočítá, protože město by se podle něho nemělo věnovat hotelové činnosti. Diskuze se ale vede třeba o tom, má-li mít společenský dům vlastní restauraci, nebo se má spoléhat na cateringové služby dodavatelských firem. Podle starosty Vetchého se nepočítá s tím, že by zde byly v budoucnu pořádané diskotéky tak, jak to známe ze současnosti. Pokud snad ano, pak pouze v menší podobě v bočních sálech.
Občané diskutovali
Jedna z otázek například směřovala k tomu, jak bude využíváno současné zázemí kulturního centra na zámku po přesunutí centra do společenského domu. Starosta Vetchý k tomu řekl jen to, že se zatím toto neřeší, a připomněl, že muzeum ani knihovna už nemají žádné možnosti pro svůj rozvoj.
Pavel Kosina prohlásil, že je to ten nejlepší projekt, jaký zatím viděl a je podle něho naprosto perfektní, snad jen má obavy z toho, že je sál až příliš velký.
Pavel Tenenko, předseda kulturní komise, zase nechce momentálně sdělovat předčasné soudy, protože vnímá projekt jako velmi čerstvý a potřebuje ho trochu vstřebat. Jako zástupci divadelních ochotníků se mu však projekt celkem líbí.
Tomáš Resler namítl, že současně s kulturním centrem by se měl řešit i přilehlý park, což potvrdil i starosta Vetchý a dodal, že se budou snažit získat na regeneraci zeleně dotaci.
Jindřich Marek položil celou řadu otázek a pozastavoval se třeba nad tím, že projektu chybí řada konkrétních rozměrů a považuje ho tak za velmi nejasný a finančně těžko posouditelný. Námitky vznesl také vůči množství parkovacích míst, která považuje za zcela nedostatečná. Zajímal se také o to, jak se architekt Vlachynský stal dodavatelem studie a proč se na ni nepodílí městský architekt Přemysl Kokeš. Nakonec sepsal vlastní článek, který zveřejňujeme vedle.
Ladislav Chládek studii pochválil, přímo řekl, že se mu zdá perfektní, ale namítl, že úspěšnost projektu, a to nejen po stránce kulturní, ale i ekonomické, bude záviset především na tom, jaký člověk bude celé zařízení řídit. Což jsou slova doslova prorocká!
Text a foto:
František Teichmann
Názory:
Slabá místa objemové studie nového kulturního domu
Co mi nejvíce chybí:
Jmenování zodpovědného kvalitního lídra projektu se zkušenostmi v oboru za zadavatele MÚ.
Na základě předběžných rozpočtů by se měla zvolenými zástupci města prodiskutovat a schválit maximální celková suma z městského rozpočtu, která nezbytně souvisí s výstavbou KD. (studie, projekty, demolice, nákupy pozemků, stavby nové, opravy budov, zahrad, vybavení interiéru a exteriéru)
Neúčast městského architekta na projednávání nejvýznamnější akce města od roku 1989 je nemyslitelná.
Výstavbu KD je potřeba začlenit a provázat do dopravních studií, územních plánů atd. Parkování pro účastníky společenských akcí za nádražím je nevhodné a mělo by být jen rezervou v krajní nouzi. Navrhuji vyčlenit parkovací plochy na stávajících zpevněných plochách, minimálně 1000m2 a dalších min. 2000m2 zredukovat ze stávajících zelených ploch (cca 9000 m2). Navržený KD s kapacitou pro 1000 lidí, by měl mít parkovací plochu v těsné blízkosti min. pro 300 osobních automobilů, 2 x bus, 1 x dodávka. Navržené parkoviště s parkovací kapacitou pro 30 osobních automobilů je nedostačující, navíc bude muset být redukováno z důvodu neřešeného výjezdu z přilehlého domu. Na první pohled je také příliš zúžen výjezd z ulice Krátké na Nádražní. Zajímavé je travnaté řešení střešního pláště, ale stavbu i provoz to, stejně jako nadměrné a zbytečné prosklení, prodraží investičně i provozně se skoro žádnou přidanou hodnotou k hlavní podstatě projektu. V mém případě, pokud jdu na ples, koncert či představení, mě příliš nezajímají výhledy do zeleně, ale konkrétní akce. Tím spíš, že většina akcí probíhá v zimním období. Již teď má Lanškroun více parků a zeleně, než je schopen spravovat. Výšková zrůdnost a dominantnost nové budovy z pohledu od ulice Krátká by se měla usměrnit. Doporučil bych celý sál otočit o 180° a pouze provaziště nechat vystouplé ve střešním plášti se zakomponovanou strojovnou klimatizace směrem ke kolejím, kde to bude vadit nejméně a zbytek střechy úměrně snížit a tím ušetřit několik miliónů Kč.
INTERIÉR:
Bohužel do dnešního dne jsem neobdržel výkresovou dokumentaci, o kterou jsem požádal pana Ing. Arch. Ladislava Vlachynského hned po prezentaci, která proběhla 3.11.
Myslím si, že by bylo vhodné pro prezentování takového projektu znát minimálně výměry. Je zvláštní, že tyto hodnoty nikomu zainteresovanému nechybí, ale astronomický rozpočet je již asi schválen.
Tedy pouze na základě prezentovaných obrázků připomínkuji následující:
Manipulační a zásobovací vstupy jsou nevhodné, špatně navržený je především vstup z ulice Krátká. Nerozumím koncepci dobré orientace v navrhované budově, kterou zmiňoval pan Vlachynský. Nechápu nutnost dvou vchodů v rámci lepší (dobré) orientace v budově. Vchod pro dámy v róbách s praktickou automobilovou točnou nedává smysl, pokud poté musí stejně projít přes celou vilu a hledat šatnu v rozsáhlé hale. Neřešené se mi zdá také střídání účinkujících při vystoupení. Podle projektu nejsou k dispozici sociálky pro účinkující u pódia. Výtah do technického zázemí je zbytečný. V budově jsou 6 x navrženy sociálky v 1. NP ženy 6 x + 1x invalida a muži 2 x a 4 x pisoár a v 2. NP ženy 5x + invalida a muži 3x + 2 x pisoár. Je tato kapacita skutečně dostatečná na 1000 návštěvníků + personál a účinkující? Dále je nutné upozornit na absenci zázemí a skladů pro barmany, zvukaře, osvětlovače a techniky. Ve vile II. NP se dle návrhu nachází apartmán a pokoje, to bude také využívat KC? Není lepší vilu více integrovat se sálem, využít prostory vily pro šatny, foyery.
Skutečně nešťastné je umístění vzduchotechniky se strojovnou v suterénu. Jedná se o porušení základních konstrukčních pravidel, které povedou k dodatečným nákladům na tuto technologii. Do tohoto prostoru se bude klimatizační jednotka i špatně přemísťovat. Také nemohu pochopit, a prosil bych o vysvětlení, proč architekt navrhl schodiště z foyeru v 1. NP asi 5 m od schodiště ve vile. Do 2. NP máme 4 x schodiště a výtah. Velikosti parketu nemohu přesně posoudit, slíbená dokumentace stále nepřichází. Přesto se musím nad tímto důležitým parametrem pozastavit, dle řezu taneční varianty a prezentované hloubky 10m, troufám si tvrdit, že taneční parket nedosahuje ani 150m2, původní sál měl odhadem kolem 300m2.
Jindřich Marek