LISTY LANŠKROUNSKA

Celkem bylo ke čtvrtku 1. 4. 319 nakažených. To je relativně nízké číslo, ale k 6. 4. po Velikonocích číslo vzrostlo a v neděli 11. 4 . už je jasné, že nakažených v našem regionu znovu přibývá. Lanškroun se vrátil k číslu nad 150 pozitivních. I další obce pomalu rostly. Nejvíce to je vidět na Rudolticích, obou Čermných i Výprachticích a Žichlínku. Epidemie na Lanškrounsku znovu nabírá dech. Ostatní města si většinou polepšila, ale aktuálně pomalu opět rostou. Česká Třebová má 233, Ústí nad Orlicí 148, Svitavy 269, Litomyšl 153 a Pardubice 1063 nakažených. Dohromady lze konstatovat, že Lanškroun zůstává lehce horší než okolní města a nejlépe v okolí je na tom Ústí nad Orlicí nebo Šumperk.  A třeba Hradec Králové má nakažených při přepočtu na počet obyvatel už 3x méně než Lanškroun.

Foto z FB ordinace MUDr. Reslerové. Fotografie je rok stará a tehdy ještě zdaleka nešlo o tolik, jako dnes a nosily se i doma vyrobené roušky.

Na konci roku 2018 se rozhodnutím rady změnil systém řízení městských lesů. Bývalý tajemník Brandejs města obhajoval tento krok úsporami, vedení města zase chtělo transparentnější systém, protože v tom dosavadním nebyla podle jejich názoru nad činností v lese dostatečná kontrola. Před rokem se rozběhla v Kypuši masivní těžba, která tohle téma významně akcentovala na veřejnosti. Lidé se začali ptát. Odpovědí na většinu otázek byl kůrovec a nutnost razantního zákroku. Téma městských lesů se diskutuje na každém zastupitelstvu a rozhodně v této věci nejsou debaty u konce. Na konci roku 2020 pak vznikla zpráva Ing. Šmahela, kterou si vedení města zadalo u nezávislého odborníka a díky které mělo mít relevantní dokument mapující aktuální stav městských lesů i soubor doporučení. Město je v otázce správy lesů znovu na začátku, výběrové řízení má najít nového správce. Po ekonomické stránce jsou uplynulé dva roky mírně řečeno neúspěšné, opozice by to mohla označit za průšvih.

Smutným mementem hospodaření v Kypuši jsou zarůstající kmeny smrků a jedlí, které se nejdřív musely rychle vykácet, aby v lese zůstaly ležet další rok.

Když se zadíváte na mapu míst, kde stroje ze Somy úspěšně potiskují obalové materiály, ucítíte vůni exotiky i vítr opírající se do palem. Ze všeho nejvíce připomíná mapu úspěšných cestovatelů, kteří si plní své dětské sny. Flexotisky ze Somy ale necestují vždycky tak daleko, aby voněly vanilkou. Velmi často putují na sever do Polska, kde jsou ve svém oboru už druhý rok jedničkou na trhu.

Na rok 2021 je výrobní kapacita společnosti Soma prakticky vyprodaná a chce-li i v budoucnu hrát v oboru výroby flexotiskových strojů celosvětově významnou roli, nezbývá než investovat a stavět.

Do roka by proto měly v oblasti průmyslové zóny naproti Pekařství Sázava vzniknout dvě nové montážní haly.

I proto firma v těchto složitých časech investuje a v Lanškrouně postaví nový závod, který nabídne atraktivní pracovní příležitosti. To je po všech stránkách příznivá zpráva i pro naše město. Co všechno strategické investici předcházelo a jak vnímají širší investiční souvislosti, nám prozradí obchodní ředitelka společnosti Pavla Kusá a technický ředitel Jan Verner.

Technický ředitel Jan Verner a jeho sestra obchodní ředitelka společnosti Soma Pavla Kusá.

Debat nad školstvím v dobách coronaviru se vede nesčetně, aktuálně především okolo maturit. Maturanti jsou v pravdě ve svízelné situaci. Během posledního roku zjistili, že nic není jako včera, co bude za měsíc, se neví a už vůbec netušíme, do jakých dnů budeme vstávat za půl roku. Vítejte do dospělosti a do života! Chce se mi říct.

Obhajoba maturitní práce na Střední zahradnické a technické škole v Litomyšli na téma určování sklípkanů na Srí Lance.